4. Že mi nelze nešťastnému

Karel Marie Drahotín Villani

Že mi nelze nešťastnému S prsou roušku odhalit, Ruku tvou dát k srdci svému, Bys je ucítila bít. Toužím po svém ideále – Kde ach! kde cíl tužeb mých? Radš bych, než tak prahnout stále, V srdci led měl – na rtech sníh! Láska věrná, neskončená, Jako světů nádhernost Stále plyne; žádná změna – Srdce nezná skončenost. A tak duše touhou hyne – Můj ach! ona nezná cit... V snách jen k ní se srdce vine... Neznáno však musí mřít!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

274. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 24. NÁŘEK. (Karel Hynek Mácha)
  2. 8. Odřeknutí. (Václav Věnceslav Ráb)
  3. III. I vám, i vám buď nyní výhost dán, (Josef Václav Frič)
  4. U potoka. (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. LVI. Píseň zarmouceného. (František Matouš Klácel)
  6. Odprošení. (Josef Jaroslav Langer)
  7. ŽAL. (Miloš Červinka)
  8. XXXII. (Karel Sabina)
  9. Stella. (Siegfried Kapper)
  10. I. Moře pojímá mne v náruč svou, (Josef Václav Frič)