Skaz z ciziny.
O! bych jenom ptáčka mého,
Bych jej opět v kleci měl,
Jenž mi včera z domku svého
Do povětří vyletěl!
Kde pak nyní ptáčku lítáš,
Kde as zpíváš, žiješ teď? –
Jestli k půlnoci zavítáš,
Jen tam do mé vlasti leť.
Leť vždy dále ku severu,
Tam kde slavný Vyšehrad –
Hlásej city mé – a věru
Uslyší tě krajan rád.
Uvidíš v těch krajích Čechy,
Uslyšíš jich líbý zpěv;
Najdeš hostinské tam střechy,
Poznáš krásu cnostných děv.
94
Vznes se pějíc nade Prahu,
Po níž jsem se natoužil:
„Slávu Čechům, pomstu vrahu!“
Jak jsem tě to naučil.
Žel že nemám, jak ty, křídla,
Bujně bych se v výši vznes’;
Navštívil bych drahých sídla,
Kdeby hlasně zněl můj ples!
95