Čechů sláva.
Mužně vlast svou zastávejme,
Braňme právo své – svou čest,
Bídákem vždy pohrdejme,
Jenž své vlasti zrádcem jest.
Kdo se pyšní Čechem býti,
Jsa vždy věrný vlasti syn:
Tomu nechať sláva svítí,
Ten buď námi velebín.
Národu kdo dráhu klestí,
Zvelebuje drahou vlast:
Tomu nechať zkvítá štěstí,
Nech mu všude kyne slast.
Jen kdo věrně vykonává
Služby, ježto konat má:
Tomu budiž čest a sláva,
On se Slávy ujímá.
96
Kdo však nezná bratrů činy,
Aniž zná jich svatý cíl;
Cizíť mezi vlasti syny,
Ač se bratrem narodil!
Odrodilcem toho zvete,
Neznáť vděčnost – nezná čest –
Tomu sláva nevykvete,
Nehoden jí věčně jest!
97