Myška.
Jednou myška malá
Staré povídala:
„V našem dvoře
Na komoře
Stojí domeček.
V kulatém okénku
Na tenoučkém proutku
Visí pěkný kroužeček.
Za ním v koutku
Já sem viděla
Přistrojenou nám pečenku;
Líbě voněla.
Před ní jest jen z nití mřížka,
Překousne ji každá myška:
Poďme tam v té době;
Pochutnáme sobě.“
Stará myš jí moudře praví:
„Chraň se domku, chraň se mřížky,
Totě pasť na malé myšky.
Jestli do ní vlezeš,
Zpátky živa nevylezeš;
Veta po tvém zdraví!“
33
Myška nevěřila;
Bláhová! myslila,
Že ji stará
Darmo kárá,
A jí nepřeje lahůdky.
Sotva tedy stará z budky
Vyšla někam do dvoru,
Mladá běžela na komoru.
K pasti se přiblíží,
Vůkol se ohlíží;
Prohlíží ten proutek,
Okénko i koutek.
Pečenka líbezně voní;
Překáží jen mřížka.
Ale myška
Dá se do ní,
Kousne, jen to lupne,
Nitka pustí,
Mřížka pukne,
Ale ach!
Jaký strach
Na myšku se spustí!
Kroužek se vytáhne,
Myšku v poli stáhne;
Ta se bídně vrtí:
„Proč sem neposlechla!“ běduje,
Volá o pomoc, hořekuje:
Marně – kroužek ji uškrtí.
34