Ovčácký pes.

Karel Alois Vinařický

Pastýř troubí a po boku jemu stojí čilý pes, vycvičený v běhu, skoku; bravy řídit jeho ples. Tlupy vlnaté se z dvorů na návsí shromážďují, chvátajíce na prostoru bekem se pozdravují. Pes na ovce hledí; číhá, kdeby která z řady šla; štěkotem všetečnou stíhá, by se v řad navrátila. Stádo hafan obskakuje po mezích se pasoucí, mlsnější hned zarejduje v zámezí pozajdoucí. Tu staví, tam popohání všudybyl ten štěkavý, neumdlévá, nemá stání napomínač těkavý. Věru on zná pastýřovo myšlení a kynutí; vše na hlesnuté jen slovo vykoná ve mžíknutí.

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

347. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVI. NA HONU. (Adolf Heyduk)
  2. Pod relief assyrského bojovníka. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XVI. Cestička jak můstek bílý, (Vítězslav Hálek)
  4. Hoj, veselo... (Josef Kalus)
  5. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  6. Na veršotepce a rymohonce, aneb: Podivná a ponaučná historie o jistém myslivci a jeho psu. (František Hajniš)
  7. Pan hrabě. (Josef Václav Sládek)
  8. Jelen Karla Velkého. (Josef Václav Frič)
  9. None (Antal Stašek)
  10. NA PASECE. (Jaroslav Vrchlický)