Pan hrabě.

Josef Václav Sládek

Pan hrabě dvé má velkých psů a chodí s nimi do lesů; když večer chodí z doubravy, on v hájovně se zastaví. To ďas ví, co tam dělají, tam žádné laňky nemají, pan hrabě a ti psové dva: ta holka hajných ta je má! Pan hrabě vešel do chatky, dva psi štěkají před vrátky, je půlnoc rosou zavlahlá a krev mi k srdci zatáhla. V té noci tisknu prokleté svou pušku místo děvčete; já střelím k ránu ty dva psy a potom pana hraběte.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

80. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. pohlazení (Stanislav Kostka Neumann)
  2. APOSTROFA (Viktor Dyk)
  3. HRABĚ (František Šimeček)
  4. I. Slunce zalehlo lesy, (Adolf Heyduk)
  5. Na veršotepce a rymohonce, aneb: Podivná a ponaučná historie o jistém myslivci a jeho psu. (František Hajniš)
  6. Myslivecká. (Jan z Hvězdy)
  7. POSLEDNÍ SLAVATA. (Antonín Bulant)
  8. BALADA NOČNÍ. (František Serafínský Procházka)
  9. Ovčácký pes. (Karel Alois Vinařický)
  10. Na povětří. (Karel Sudimír Šnajdr)