HRABĚ

František Šimeček

Byl hrabětem – měl statků moc a mnoho slávy z toho, zlobíval prý se s žebráky, a chrtů živil mnoho. A denně honil po polích i v tmavém lesa stínu; když nebylo již zvěře víc, tu štval psy na chudinu. On ohněm vína rozpálen lál rozvzteklen až hrůza, že otravuje žití půl mu nahá lidu lůza. A v středu psů svých v půlnoci se tácel z hradu vraty a divou střelbou burácel ze spánku tiché chaty. – Byl hrabětem – však ani on neušel rukoum smrti, – lid setřel slzí dávných tok a žalem vyli chrti.

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

159. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pan hrabě. (Josef Václav Sládek)
  2. POSLEDNÍ SLAVATA. (Antonín Bulant)
  3. Na veršotepce a rymohonce, aneb: Podivná a ponaučná historie o jistém myslivci a jeho psu. (František Hajniš)
  4. Na povětří. (Karel Sudimír Šnajdr)
  5. Šašek a víla. (Eliška Krásnohorská)
  6. None (Antal Stašek)
  7. XIX. Nad setím skřivánek výskl, (Adolf Heyduk)
  8. pohlazení (Stanislav Kostka Neumann)
  9. PYTLÁK. (Adolf Heyduk)
  10. V léčce. (Adolf Heyduk)