Na povětří.

Karel Sudimír Šnajdr

Kýž pak tebe tisýc šípků, Rozblázněné povětří! Děláli tě kouzedlník, Ať se jako pes zvětří! Ať mu ani chléb, ni víno, Ani spaní nechutná, A každičký jeho kloub mu Jako putna nabotná! Kdo jste kdy – rcete lidičky! O takém bláznu slýchal, Aby nám až přes půl března Cesty ve sníh oblíkal? Aby na místě fialek Rampouchy nám podával, A vyšklébuje své zuby, Nám se ještě posmíval? Cožpak ti ubozý hoši S děvčaty počít mají, Jenž na teplé jarní slunce S toužebností čekají? A což stareček, jenž v chýši Smutně po jaru zývá? Co babička, jenž se na sníh Mumlajíc z okna dívá? A což teprv já, ubohý Lovec! což já činit mám, Který přes čtrnácte dní již Slučátka očekávám? Já, kterýžto pro zármutek Jíst, ni spáti nemohu, A svou prchlou nedočkavost Juž juž sotva přemohu? Každý večér léhaje dím: „Zejtra bude lepší čas!“ A když ráno k oknu přijdu, Včerejší to opět ďas! Mrzutě na dvojky koukám, Mrzutě je přebírám, Ach! a cobych nabíjet měl, Jenom – zámky vytírám! Vezma jednu, mířím k oknu, Druhou mířím do stěny, Třetí na kanýř – – vše darmo! Povětří jest bez změny. Pořád zyma, sníh a mrazy, Pořád půlnočník větří, Y ať mladý hrom do tebe – Zatratilé povětří! Řekni, probůh tebe prosým! Mášli za mák rozumu? Mluv, povětří! kdypak hodláš Konec udělat tomu? Řekni, kdy zas jednou přijdeš Na tu starou stopu svou, Kdy – ach! kdy nám sluky pošleš, Balzám ten na bolest mou? Nevímť sobě z místa rady, Trpělivost docházý! Nebudeli brzo jináč, Zymnice mne rozrazý! Všickni švarní slukostřelcy Musý z dešperace pít – Y, než takové povětří! Raděj nechcy žádné mít!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

321. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pan hrabě. (Josef Václav Sládek)
  2. HRABĚ (František Šimeček)
  3. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  4. Na veršotepce a rymohonce, aneb: Podivná a ponaučná historie o jistém myslivci a jeho psu. (František Hajniš)
  5. Myslivecká. (Jan z Hvězdy)
  6. Na Neobuli. (Josef Jungmann)
  7. APOSTROFA (Viktor Dyk)
  8. Žalozpěv zarmoucených lovců panství Smidárského a Dymokurského v přenešťastném jaře roku 1823. (Karel Sudimír Šnajdr)
  9. Ovčácký pes. (Karel Alois Vinařický)
  10. TRILOGIE (Viktor Dyk)