Žalozpěv zarmoucených lovců panství Smidárského a Dymokurského v přenešťastném jaře roku 1823.

Karel Sudimír Šnajdr

Bratří v spolku! rcetež, bratří! Což to s námi se děje, Že se do velkonoce Sluka neokazuje? Večerem že, zorním jitrem Nadarmo vždy chodíme, A předc žádněžádnou stranou Pírka že necýtíme? Na čekání můžem o zrak, Můžem o sluch přijíti, Nepřestanem okem, uchem, Krkem sem tam vrtěti; Mejta s psem přehledáváme, V lečích nejlepších klepem – – Ach, na darmo! obloha jest Strašným zacpaná čepem! Což pak se to, pro Bůh! stalo? Což se svět ten převrátil? Aneb mráz v kruté zymě Všecky sluky zachvátil? Či je někde v cyzých zemích Na vzdory nám chytili? Či je vloni, v Litomyšli Do jedné postříleli? Věru, bratří! horšího se Nic nám juž nemohlo stát! Po celoroční toužbě Žádných sluk se nedočkat! Znám vás, vím, že mnohý z násby Raděj ženu oželel, Nežby k velkonočním svátkům Sluku zabitou neměl! Prach a broky! po naději! Žádné juž nepřitáhnou. V teplé kraje zaletělé Juž tam také zůstanou! Ach! žalostná, bídná dobo, Že jsem se kdy dočkal! Kýž jsem raději to jaro, Jak medvěd zymu přespal! – A však což jest všecko platno! Tu se nelze protivit, Lověna nás tresce, se Musý lovec podrobit! Nešťastní jsme, podejme se, Musýme noviny číst, A na velkonoční hody Místo slukůjehně jíst!

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

167. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pan hrabě. (Josef Václav Sládek)
  2. None (Viktor Dyk)
  3. APOSTROFA (Viktor Dyk)
  4. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  5. Na veršotepce a rymohonce, aneb: Podivná a ponaučná historie o jistém myslivci a jeho psu. (František Hajniš)
  6. Na povětří. (Karel Sudimír Šnajdr)
  7. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  8. None (Antal Stašek)
  9. STRÝČEK VÁVRA. (Karel Leger)
  10. SCHLEMIHL. (Viktor Dyk)