HRABĚ

HRABĚ
Byl hrabětem – měl statků moc a mnoho slávy z toho, zlobíval prý se s žebráky, a chrtů živil mnoho. A denně honil po polích i v tmavém lesa stínu; když nebylo již zvěře víc, tu štval psy na chudinu. On ohněm vína rozpálen lál rozvzteklen až hrůza, že otravuje žití půl mu nahá lidu lůza. A v středu psů svých v půlnoci se tácel z hradu vraty a divou střelbou burácel ze spánku tiché chaty. – 35 Byl hrabětem – však ani on neušel rukoum smrti, – lid setřel slzí dávných tok a žalem vyli chrti. (1870)
36