PÍSNIČKÁŘI

František Šimeček

PÍSNIČKÁŘI
Byl písničkářem, lehčeji by kráčel světa stezkou, vzal s písničkami na cestu si písničkářku hezkou. A chodívali pospolu od města ku vesnici, zde u chatrčí zpívali, tam za groš na ulici. A zpívali – jen soumrakem když ztichlo na rtu pění, posteskl jeden druhému na bídu, na soužení. Za nimi jejich písničky lid uměl na tři míle – ó, což ta píseň světáků působí kratochvíle. 43 Však písničkářka bledičká, jí denně zrak se zrosí – a písničkář? – Kdo tušil by, co tajně v prsou nosí? Až poslední když trpký žert umrznul na rtu žínce, tu odvezli ji na hřbitov a jeho do blázince. Za nimi jejich písničky lid zpíval na tři míle. Ó, což ta píseň světáků působí kratochvíle. (1870)
44