LUZA

František Šimeček

LUZA
Lid povstal. Z hrdel tisícerých zněl marseillaisky vzduchem zpěv a z pušek blesk – jak s oblak šerých když rozdrážděnyrozdrážděný bouří hněv. Tu nebáno se smrti chladné; kdo k svobodě se mladé znal, rozdával kolem rány pádné a s puškou v ruce vpřed se hnal. Hoj, zahučel ten vichr jarý a vesele si krajem vzlét’, hoj, v ňadrech plály pomsty žáry a mnohý hladký hejsek zbled’, když ruka drsná, mozolitá zbraň smrtnou vedla uměle. „Aj, luzo, tobě sláva zkvítá!“ Zahučel vichr vesele. (1871)
55