V SOUSEDSTVU

V SOUSEDSTVU
Smutně se ta chudá chýše, již sklonila bída, stáří, smutně se tak k hradu pýše, ku sousedu svému tváří. Do hradu jde skvostná brána, uvnitř lesky drahokamů, a když slunce vyjde zránazrána, vzplane střecha v zlata plamu. A ta chýška pod šindelem, co stařenka šedých vlasů, když v zpomnění neveselém vrásky čítá trapných časů. – Na hradu pán velké slávy trvá v nočním hodování, krátí si čas s přátel davy, krátí si čas v milování. 52 V chudé chýši pláč a vzdechy, zvadlé růži znějí hrana a ret starce bez útěchy kleje lásku milostpána. Z vosku svíce temně plane, množí bledost v mrtvé tváři, že ta panská láska maně krutě v světě hospodaří. – Smutně se ta chudá chýšechýše, již naklonil smutek, stáří, smutně se tak k hradu pýše, ku sousedu svému tváří. (1870)
53