JAK TO ČASTO BÝVÁ

František Šimeček

JAK TO ČASTO BÝVÁ
Páter ruce svázal, bůh dal požehnání, potom přišly koláče, víno, hodování. A když bylo po svatbě – jak to často bývá – místo vína, koláčů – suchá chleba skýva. Místo lehkých rukavic – mozolité ruce, místo „hopsa“ pomoz nám, svatý v Nepomuce. Rok, dva roky... nejinak osud tomu chtívá: kopa dětí s kopou let, jak to často bývá. (1873)
76