Célestina.

Jan Baptista Vladyka

Plujte vážně vlnky labské! Jak na vámi mrak se snáší; – Skály držte ouval! – – Stujte slavně chlumky labští! – Vy stromy spoklopte lístí! – Kvítku můj schovej se! – – Vejš se vršky vejš vyvěžte! Jenž do věnce dál mezíte; – Oudolí poniž se! – – Stínové tmaví! – padejte Kolkol po kraji protruchlém, K ním posaď se tichmo! – – Růže! – prchlo vás karenno? – Prchlo modro vás Fiolky? – Konvalinky, – Lílí, – Sedmikrásy! – vy zsynáte? – Jedle! vy strmíte černo? – Černo táhneš louko!? – – Jen ty kříži tam na hůře, Co pne nad vše hůry nejvejš, Jen z tebe jde světlo! – – Netkne se pračerno kuple Nás ukrývajíc do rovce Významu svatého. – Vaše srdce jest uvříno A kruží svatou se bázní? – Sestry vy bledáte! – O neděs duší spanilných! – Tak po zlobnu, tak se nemrač! – Chmuro, buď přivětná! – – Máš ty velku přísnu larvu, Nám strachem prsa spolívat; – Křídla šírovalná, Hrůzu prostorou provívat; – Dech studen, tvorům vypouzet Hýbavé životno. – Máš i srdce, – – dáš pokojna Zřídla čista prsnu čistu; Mluv! – potěš mi sestry! – Rci: spodem že jen hrozíváš, – Po svrch anjelé nosíváš, Jich také okážeš. – Na rtu milo teď zahrává Smích posvátna, sestry něžné! – Tváře vám růměnčí; Růže tam kvetou bledounké. – Ajta pročbychom se bály; Chmura nám je dobrá. Viť, že nejdeš nám ublížit? Máš něco s nebes vyřídit; – Zahrom nám poselství! Ztrhni ze zraků pavůčnu! vyšlehne jiskra bodrá; – My čteme z očí tvých. Ach maminko! – ty jsi krásná, – Anjelinky roztomilní Dávají ti vínek! – – Znáte vy květinky divné? – neznám, – u nás nerostou, – Ne, u nás nerostou. Juž mizel oblak plamenný Amarantovím ovázán; Noc jenom tu máme. – Vzdyť se tak honem zamíkáš. – Ó zotevři zas ve brzku Tvou veřej do ráje! – Ach maminko! – jak jsi dobrá, – Ledva ti vzupletli vínek; Juž ho nám podáváš. – – Nechci více naše kytky; Máme jen syvé a těžké, – Jen syvé a těžké. – – Kříž svatý děláte sestry? – – Kříž je outočiště krásné, – Kříž třpytěl se máti, Kol prsou světelno prejště; – Náš kámen drahý nesvítí, Kov zlatý se nestkví. – – Koukaly jste, jak nás líbá S kůrem anjelů klekoucím, – Jak se s námi žehná? – Tak hubičku nám posílá, – Tak sbor anjelů se modlí, – Tak se žehná – – Již jdu! – – –

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

481. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZLOMKY BÁSNĚ „ČERNÁ RŮŽE“. (Karel Sabina)
  2. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  3. IDŮNA. (Karel Hynek Mácha)
  4. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  5. TÁBOR. (Otakar Červinka)
  6. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  7. None (František Alexandr Rokos)
  8. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  9. Tři zlaté vlasy. (Boleslav Jablonský)
  10. None (Václav Bolemír Nebeský)