Célestina.
(blíží se bouře)
Plujte vážně vlnky labské!
Jak na vámi mrak se snáší; –
Skály držte ouval! – –
Stujte slavně chlumky labští! –
Vy stromy spoklopte lístí! –
Kvítku můj schovej se! – –
Vejš se vršky vejš vyvěžte!
Jenž do věnce dál mezíte; –
Oudolí poniž se! – –
Stínové tmaví! – padejte
Kolkol po kraji protruchlém,
K ním posaď se tichmo! – –
Růže! – prchlo vás karenno? –
Prchlo modro vás Fiolky? –
Konvalinky, – Lílí, –
55
Sedmikrásy! – vy zsynáte? –
Jedle! vy strmíte černo? –
Černo táhneš louko!? – –
Jen ty kříži tam na hůře,
Co pne nad vše hůry nejvejš,
Jen z tebe jde světlo! – –
Netkne se pračerno kuple
Nás ukrývajíc do rovce
Významu svatého. –
Vaše srdce jest uvříno
A kruží svatou se bázní? –
Sestry vy bledáte! –
O neděs duší spanilných! –
Tak po zlobnu, tak se nemrač! –
Chmuro, buď přivětná! – –
Máš ty velku přísnu larvu,
Nám strachem prsa spolívat; –
Křídla šírovalná,
56
Hrůzu prostorou provívat; –
Dech studen, tvorům vypouzet
Hýbavé životno. –
Máš i srdce, – – dáš pokojna
Zřídla čista prsnu čistu;
Mluv! – potěš mi sestry! –
Rci: spodem,spodem že jen hrozíváš, –
Po svrch anjelé nosíváš,
Jich také okážeš. –
Na rtu milo teď zahrává
Smích posvátna, sestry něžné! –
Tváře vám růměnčí;
Růže tam kvetou bledounké. –
Ajta pročbychom se bály;
Chmura nám je dobrá.
Viť, že nejdeš nám ublížit?
Máš něco s nebes vyřídit; –
Zahrom nám poselství!
57
Ztrhni ze zraků pavůčnu!
Až vyšlehne jiskra bodrá; –
My čteme z očí tvých.
(blesk a hrom)
Ach maminko! – ty jsi krásná, –
Anjelinky roztomilní
Dávají ti vínek! – –
Znáte vy květinky divné? –
Já neznám, – u nás nerostou, –
Ne, u nás nerostou.
Juž mizel oblak plamenný
Amarantovím ovázán;
Noc jenom tu máme. –
Vzdyť se tak honem zamíkáš. –
Ó zotevři zas ve brzku
Tvou veřej do ráje! –
(blesk a hrom)
58
Ach maminko! – jak jsi dobrá, –
Ledva ti vzupletli vínek;
Juž ho nám podáváš. – –
Nechci více naše kytky;
Máme jen syvé a těžké, –
Jen syvé a těžké. – –
(odhodí kytku s prsou)
Kříž svatý děláte sestry? – –
Kříž je outočiště krásné, –
Kříž třpytěl se máti,
Kol prsou světelno prejště; –
Náš kámen drahý nesvítí,
Kov zlatý se nestkví. – –
(odhodí prsten svůj)
Koukaly jste, jak nás líbá –
S kůrem anjelů klekoucím, –
Jak se s námi žehná? –
59
Tak hubičku nám posílá, –
(líbá družky)
Tak sbor anjelů se modlí, –
(klekne a sepne ruce k nebi)
Tak se žehná – –
(dělá kříž, v tom blesk a hrom)
Již jdu! – – –
(padne mrtvá)
60