Tiskl J. Šefl a spol., Nusle 827. [2]

I.
„Nejvýš spravedlivý“
Všem děvkám všech zemí a všech dob krásu a přepych, plný žlab a zob, penězi nacpaný snob, auta a cesty, objetí a rozkoš, hříchy beze stop! Nejduchaplnějšímu děvčeti jen dřinu, starost, prokletí, zákeřnou chorobu a hrob! [3]

II.
2. květen 1938.
Zmizela jako pohádka, jako vzpomínka přesladká, jako píseň, kterou slyšíš znít, zborcené harfy tón, zapadlé hvězdy svit, zpěv, který pastýř píská na šalmaj, zhaslého ohně dým, ztracený srdce ráj. Ubohá Miládka! Byl pozdní večer, druhý máj... [4]

III.
Smrt.
Je to démon, je to bůh? Je to uzavřený kruh anebo krok v život příští? Exekuce na popravišti anebo ráj, na který zírat nemohlo dříve lidské oko? Zadívej se hluboko, přehluboko a spatříš cosi: ani bůh ani démon. Pirát! [5]

IV.
Geniové.
Dvacet dnů ji mučili, dvacet dnů ji měli ve svých rukách, dvacet dnů se učili na jejích pekelných mukách. Dvacet dnů ji vlekli ke hrobu vyprazdňujíce frazí zásobu a nerušíce v ničem ladnou pósu. Zemřela na krutou chorobu anebo na špatnou diagnosu? [6]

V.
Ubohé ptáčátko, rozbité na padrť! Ubohé ptáčátko, rozbité na padrť!
Ach, cíle došla rána každá. Byla to smrt anebo vražda? [7]

VI.
Nehmotný závoj, jehož ničí ruka neodestře, Nehmotný závoj, jehož ničí ruka neodestře,
ač vlá tak přetence. Byl to poslední pozdrav sestře, dítěti, milence? [8]

VII.
Ta tvoje rakev bílá Ta tvoje rakev bílá
s voskovic plamenem do srdce se mi vryla. Po dubnu studeném pekelná vesny síla propukla rouhavě. Ach, tvoje rakev bílá ve květů záplavě! [9]

VlIl.
Über Gräber vorwärts! Über Gräber vorwärts!
In wildem Trab! lch, armer, hab’ es gesagt im Scherz. An einem Grab steh’ ich im Schmerz. O, Herz, über dieses Grab kommst du nie vorwärts! [10]

IX.
Mé celé srdce patří tobě, Mé celé srdce patří tobě,
jen tobě, kterou kryje země. Jak je to možně, že tlíš v hrobě, když žiješ plnou silou ve mně? [11]

X.
Hrob číslo 423.
Posupná záhada mne stále znovu přepadá jak orel kořist nicotnou. Hrob, který se propadá, nic nežli hlíny, štěrku hromada a pod ní tušíš nehmotnou, opuštěnou a samotnou duši? Sen? Tělo? Kdo to ví? Nejzastřenější tajemství! Rty šeptají jen: Milada. [12]

XI.
Anebo?
Smrtí se stravuji, div nejásám, ze tmy a hrůzy kuji tvrdý požár. Proč odešlas? Abych byl zcela sám, na puklé lodi bleskem sžehlý stožár? Abych se ponořil do tmy anebo vzdor hrobu a smrti a běsům, pravý syn hor nad hrobem, který tě pohltil, stanul a jako tvůj pomník na věky planul a planul? [13]

XII.
Modlitba.
Ty, jehož ruka všechno velké drtí, ty, který odsuzuješ k smrti mládí a ducha, ne však zločin podlý, ty, jehož oko s potěšením prodlí na mukách nevinného, na úspěších lotrů a vrahů, kurev, na veteších zločinných politiků, na peleších všech gangsterů neporanitelných, hle, má víra: Buď proklet, AI Capone Všehomíra! [14]

XIII.
Místo.
Hledali jsme je, do bědného žití, do nejpodlejší doby malých lidí vbiti. Ach, místo! Mají je troufalí kořistníci, hlupáci mají je i se svou milostnicí, pitomci bez ducha, leč s usměvavou lící zločincům nahoře pokorně kývající. Ach, místo! Máš je teď a já je budu míti. [15]

XIV.
Jeřáb nad hrobem.
Kolem mého rodiště jako plamenné bojiště, jak čerstvě zasazené rány chvějí se jeřáby. Jednoho z nich les nevábí, odešel odtud, běsem štvaný, jak vichřice hrozivá strhla by kus červeného hedvábí a přes hory lesy nesla by jej ukázati tobě, jak plane, svítí! Na Olšany vnik’ jeřáb. Stojí na tvém hrobě. [16]

XV.
Život jsem miloval až příliš, Život jsem miloval až příliš,
teď smrt se učím milovat a také v této lásce ty mne sílíš, kouzelný mistr, který zemřel mlád. Ach, jaký mistr! Radosti a smíchu, vtipu a ducha! Zmlknul, shořel snad? Do jiné sféry odešla jsi v tichu a já tě budu následovat rád. [17]

XVI.
Smrti se nebojím od toho okamžiku, Smrti se nebojím od toho okamžiku,
co strhla tebe do své náruče. Smrti se nebojím, spíše pln díků ji přivítám, až u mněmne zatluče. Spíše ji pokárám, že nezatloukla dříve, když tebe dovedla tak záhy urvati. Uprostřed lotrů žiji. Smrti, kráso, dive, který mne vyrve jim a tobě navrátí! [18] OD TÉHOŽ AUTORA: Oidipus a Iokasta. Slavnostní jevištní hra. Simson a Delila. Tragedie o třech dějstvích. Don Juan. Tragedie. Boleslav Ukrutný. Tragedie o třech dějstvích. Král Přemysl Otakar Druhý. Tragedie o 3 dějstvích. Návrat. Hra o třech dějstvích. Dravec. Drama o třech dějstvích. Vzpoura. Drama o třech dějstvích. Kamenný host. Drama. Oba Kokoškové. Veselohra o třech dějstvích. Mrtvý. Veselohra o třech dějstvích. Boxerský zápas. Veselohra o třech dějstvích. Vykupitel. Veselohra o třech dějstvích. Nesmrtelná milenka. Veselohra o pěti dějstvích. Vykutálený paroháč. Veselohra o třech dějstvích. Dědečkem proti své vůli. Veselohra o třech dějstvích. Veselohra s letcem. Veselohra o třech dějstvích. Jan Žižka z Trocnova. Slavnostní jevištní hra. Panna. Veselohra o třech dějstvích. Každý svého nebožtíka. Veselohra o třech dějstvích. Hora Venušina. Román. Věčné mládí. Román. Fortinbras. I. díl. Román. Fortinbras. II. díl. Román. Předehra. Verše. Mezihra. Verše. Napoleon. Verše. Heroika. Dramat. trilogie (Kristus, Hus, Nietzsche). Eva. Román. 1938. Německé vydání Heroiky. 1938.
V tisku: Německý překlad románu Eva. Italský překlad Heroiky. Pozdrav od Borové. Epigramy.
E: mk; 2006 [20]