CHUMELÍ SE SNĚHY.
Chumelí se sněhy,
vichr láme snětě,
po ledině sněžné
zvadlý lístek mete.
Lístek ten zdobil-li
vítězi kdy skráně,
když se vracel z války
k díkům v chrámy Páně?
Či jej zasnoubenci
do svých věnců vtkali,
kdyžto sobě věčnou
lásku slibovali?
Či jen v háji šuměl
chvály Bohu svoje?
Neznal chrámy, lásku,
ani slavné boje?
19
Třeba jej i vichr
po ledině mete,
třeba víc jej nikdo
k růžím nezaplete,
třeba i rozprášen
v černé padne báně,
šťastně lístek, šťastně!
splnil vůli Páně.