CHUMELÍ SE SNĚHY.

Jan Vlk

CHUMELÍ SE SNĚHY.
Chumelí se sněhy, vichr láme snětě, po ledině sněžné zvadlý lístek mete. Lístek ten zdobil-li vítězi kdy skráně, když se vracel z války k díkům v chrámy Páně? Či jej zasnoubenci do svých věnců vtkali, kdyžto sobě věčnou lásku slibovali? Či jen v háji šuměl chvály Bohu svoje? Neznal chrámy, lásku, ani slavné boje? 19 Třeba jej i vichr po ledině mete, třeba víc jej nikdo k růžím nezaplete, třeba i rozprášen v černé padne báně, šťastně lístek, šťastně! splnil vůli Páně.
Básně v knize Básně:
  1. PŘIJDE JARO.
  2. VLASTI.
  3. HUSAREM!
  4. CHUMELÍ SE SNĚHY.
  5. CHÝŠE DRAHÁ.
  6. VZLÉTNUL SLAVNÝ OREL PESTRÝ.
  7. ŽENE MRAK SE...
  8. NASTAL PŘÍSNÝ SOUDNÝ DEN.
  9. ORLE, PESTRÝ ORLE.
  10. HUSITSKÁ.
  11. JSOU TO MRAKY.
  12. PODĚKOVÁNÍ PÁNŮM ŠUSELKŮM ET CONSORTIBUS.
  13. PÍSEŇ SLOVANŮ PO VZBOUŘENÍ VÍDNĚ V ŘÍJNU 1848.
  14. AJ COŽ BUDEM...
  15. ZPĚV SRBŮV.
  16. SLOVANSKÁ A K TOMU „NÁROD“ – NÍ.
  17. VLOŽKA K ČINOHŘE „CHUDÝ PÍSNIČKÁŘ“.
  18. NA DEN 21. ČERVNA 1844.
  19. MSTA.
  20. I. Dřímal plamen v nitru duše,
  21. II. KDE DĚVA MÁ.
  22. III. DĚVA SLÁVSKÁ.
  23. IV. S hor do dolů vraný kůň cválá,
  24. I. Co to asi se mnou bude,
  25. II. Obláčky jak holubinky
  26. III. Smutno jest v mém srdci,
  27. IV. Půjdu zas do háje,
  28. V. Děvo, děvo! Někdo se ti
  29. VI. Objal vroucně děvu svou jsem,
  30. VII. Líbání! první líbání!
  31. VIII. Slunce zraky na dno mořské
  32. IX. Kde‘s blaho mé, kde‘s děvo má?!
  33. X. Nemohu to vypovědět,
  34. XI. Ještě vidím, děvo, tebe,
  35. XII. Když za svitu luny zvony
  36. XIII. Zamiloval jsem si
  37. XIV. Ušel Míně slavík,
  38. XV. Povídala má mně milá,
  39. XVI. Jarní vějí větrové,
  40. XVII. Umlkni, slavíku,
  41. XVIII. Lípy, svědci rozkošného blaha mého,
  42. XIX. Mezi děvami ty‘s, milá,
  43. XX. SEN A PROBUZENÍ DNE 24. ČERVNA.
  44. XXI. Šel jsem v noci od své milé,
  45. XXII. Smutná jeseň, větry zimní
  46. XXIII. Nežádám, by v srdci tvém mi