XIV. Ušel Míně slavík,

Jan Vlk

XIV.
Ušel Míně slavík,
Ušel Míně slavík,
o lípě si skáká, zpět volá jej Mína, sladkým slovem láká.
Srdce mé se jednou láskou roznítilo, snilo, jak by vroucně na Mínině bilo. 71 Mína kynouc růží trním srdce spiala, srdce krvácelo, Mína se mu smála. Plesej, ptáče, plesej, rozviň křídla svoje, hory, doly, nebe, luh i háj jsou tvoje.