VLOŽKA K ČINOHŘE „CHUDÝ PÍSNIČKÁŘ“.

VLOŽKA K ČINOHŘE „CHUDÝ
PÍSNIČKÁŘ“.
Vykonal jsem dlouhou pouť, prolezl jsem každý kout, znám teď starý, nový svět, neboť všechen jsem vymet‘. V Brauneu – Schmidianii, v Rosche – Krumhanzlianii, ba i ve Trantarii. V Paříž též jsem zabloudil, s Gambettou kamarádil, on si se mou hned tykal, na památku pak mně dal z šampaňského opici, svobod plnou truhlici, pěknou noční čepici. 38 Z Říma nesu kanónku, strojenou jak panenku, z Londýna mlhavého kramáře vycpaného, z Petrohradu chladného nosu kus umrzlého, nihilistu tučného. V naší vlasti na sever, kde je medvěd guvernér, s – jsem také byl, bohatství jsem tam nabyl. Pytel plný pravého zlata, stříbra drahého, pěkně namalovaného. V Berlíně, kde velí nám každý hejtman, každý kmán, nic jsem se jich nelekal, velkou škodu jim udělal. Spáchalť jsem tam šťastný lup, z jejich hlavy jsem vyškub‘, z světoznámých jeden chlup. 39 Ve Vídni mne lákali, vzácné věci dávali, já kupoval až milo, až mi vindry nezbylo – věrné srdce z perníku, skřípavou harmoniku, z divných ptáků partyku. Praha Vám mnou vzkazuje, lenoch že jen běduje, muž kdo, hájí práva svá, nikomu se nepoddá. Národu neodolá svět, svoje práva bude mět, jen když všichni budem chtět.