XVII. Umlkni, slavíku,

Jan Vlk

XVII.
Umlkni, slavíku,
Umlkni, slavíku,
nepěj o milosti, sice srdce moje pukne ze žalosti.
Blankytových nebes skryjte mraky černé, ať si nevzpomínám na oči nevěrné! Rozsypte se růže, nekvěťte už více, nepamatujte mne na nevěrné líce! Ach, kdež jsou ty doby, když jsem je hladíval a v tom modrém očku nebe své vidíval! 74