XI. Ještě vidím, děvo, tebe,

Jan Vlk

Ještě vidím, děvo, tebe, jak se září líce vzňala, když jsem vyznal, že mne mocně anjelská tvá bytost jala. Vidím, jak se oko tvoje brvem černým zahalilo, oblakem jak slunce skryté zas by jasněj‘ zasvítilo. Vidím rtoma úsměv hráti, čelo stkvět se v svatém míru a z těch nebejasných očí mluvit pravdu, vroucnou víru.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

104. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Černé oko. (Václav Antonín Crha)
  2. XLIX. Ó, jděte mi s tou vaší pravdou, (Vítězslav Hálek)
  3. XIII. Rád se nořím v jasné oko, (Josef Kalus)
  4. X. Ach což je hned veseleji, (Josef Kalus)
  5. Tvých očí svit. (Adolf Heyduk)
  6. 98. Když Tě, růže moje! jíti zhlednu, (František Zdobnický)
  7. SNY MATČINY. (Václav Jaromír Picek)
  8. IX. Kde‘s blaho mé, kde‘s děvo má?! (Jan Vlk)
  9. Tvé oči. (Anna Vlastimila Růžičková)
  10. NA OBZORU MÉHO ŽITÍ... (Ludvík Lošťák)