Černé oko.

Václav Antonín Crha

Jedenkrát jen jsem do tvého černého oka pohleděl a seč je srdce pozemské nebeský vzhled tvůj pověděl! V oku tom černém spočívá kouzlo tak rájsky dojemné, oko tvé černé obrazem veleby noci tajemné. Nebeských světel zřím jen říš, nedostižnou jak láska má, a mizí vše mi pozemské před tvýma dívko očkama. A jako zvěsty tajemné, snové jak noci líbezní, milostná lásky pohádka v oku tom temném libě sní. A když ti v to tvé oko zřím – Jaký to rájský dřímu sen! – – Pověz kdy noc ta v oku tvém zrodí mi slastný – lásky den?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

222. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  2. XXII. (Karel Sabina)
  3. XI. Ještě vidím, děvo, tebe, (Jan Vlk)
  4. Což plakat mám – – (Adolf Heyduk)
  5. Já mnil, že z temna zřícenin (Gustav Dörfl)
  6. Jindy. (Adolf Heyduk)
  7. XXXVII. Mračné doby, smutné chvíle, (František Ladislav Čelakovský)
  8. XLIX. Ó, jděte mi s tou vaší pravdou, (Vítězslav Hálek)
  9. SNY MATČINY. (Václav Jaromír Picek)
  10. Tvé oči. (Anna Vlastimila Růžičková)