ZÁPAD.

Karel Babánek

Zapadá slunce, úsměvem se loučí, i tvůj už na noc nachýlil se den a nazpět-li se ohlédneš dnes přece, vše jako krátký připadá ti sen. Je život za tebou a stíny už se dlouží, tou cestou krátkou ještě jdeš a jdeš, zapadá slunce, úsměvem se loučí, čeho ty s láskou vzpomeneš?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

146. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OKNO (Viktor Dyk)
  2. ŽIVOT (Antonín Sova)
  3. Večerní. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Ztraceno! (Jan Červenka)
  5. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  6. JAK MOHL JSI TAK ODEJÍT? (Růžena Jesenská)
  7. NAD KYTICÍ FIALEK V LISTOPADU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. ZA ŠLÉPĚJÍ. (Josef Václav Sládek)
  9. SLUNEČNÝ DEN V JESENI. (Antonín Klášterský)
  10. V PODZIMNÍ NOCI. (Adolf Brabec)