O PŮLNOCI

Eduard Albert

Jde na půlnoc. Tu Tvoje žena spí, tam děti schouleny jsou v ložích. Teď okna otevři v klid půlnoční, ať z dalekých těch sadů božích sem prší světla stálic tiše, ať spáčům po tvářích se vlní, ať svatý éter místa plní, kde tvoje mladá čeleď ve snu dýše. Sám zadívej se z okna v hvězdnou noc a pozoruj a měř ty kruhy, jak hvězdy vodí tíhy věčná moc po drahách, jež jak oblouk duhy. Tam krouží Arktur zlatožlutý, tam modrý Sirius, tam bílá Spica – dvé hvězd tam – jakby švihly pruty – přelétlo, však se z dráhy nevymyká. Mhy, deště zakryjí ti často vzhled k těch hodin nemylnému kroku, čas přijde, kde ti vzejdou naposled. Přej nocí jasných svému oku, a dnes už poruč své i sebe sil věčných moci, chvilku prodli, hoď srdce své v to jasné nebe, jak člověk, jenž se posledníkrát modlí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

337. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 73. Měsíc. (František Sušil)
  2. XVII. Anjelíno! dcero krásy, (Boleslav Jablonský)
  3. 5. Ježíšek. (František Sušil)
  4. 8. Děva u trůnu. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. Na vánoce. (František Sušil)
  6. XXXV. Ruka Boží do oblaků (Josef Kalus)
  7. XCVIII. Vrah starý ten pásma lichot (František Ladislav Čelakovský)
  8. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  9. 134. Jaká vede přírodu tu toucha! (František Sušil)
  10. 8. Náděje. (František Sušil)