O poledni bylo v slunci spaly lesy(T6f)
v zlaté spaly páře dál až po obzor(T6m)
jak zrcadla bohů granitové tesy(T6f)
trčely z nich štíty blesky zdraných hor(T6m)
Na úpatí skály u vchodu své sluje(T6f)
Aristaeos seděl zdravý mladý hoch(T6m)
k Héliu se díval kterak nebem pluje(T6f)
k zemi do růžova kde se barvil hloh(T6m)
Zamyšlen se díval oblaky jak táhly(T6f)
nekonečným nebem bílé labutě(T6m)
na bodlák jejž stěží skal tes živil zprahlý(T6f)
a jenž do nachova hořel nehnutě(T6m)
A co tak se díval šustlo cosi v keři(T6f)
hoch se ohléd viděl dvojích očí plam(T6m)
zpod kosmaté brvy jež se mračně šeří(T6f)
myslil zprvu hra to smyslů přelud klam(T6m)
Viděl však dva rohy křivé zakroucené(T6f)
viděl silné páže i huňatý prs(T6m)
kozí nohy křížem rosou operlené(T6f)
již střás na ně zlatý čilimníku trs(T6m)
Uprchnout chtěl v sluji ale marná snaha(T6f)
Noha vbita v půdu zrak upjatý v keř(T6m)
cos jej k zjevu vábí a on přece váhá(T6f)
neví zda to člověk neví zda to zvěř(T6m)
Posavad byl zvyklý luzné zjevy vídat(T6f)
vzdušných hamadryad nymf a oread(T6m)
které měly rozkaz jeho lože hlídat(T6f)
lesní mech mu nosit kdykoliv měl hlad(T6m)
kolébat jej písní v sny a pohádkami(T6f)
zjevit se a zmizet průhledný jak stín(T6m)
ty a sluj a lesy celý svět mu známý(T6f)
více neznal Gaie a Uranův syn(T6m)
Zas to v keři znělo haluz zaprasknula(T6f)
k němu sklonila se hlava kosmatá(T6m)
jako v taktu hudby v posuňku se snula(T6f)
divně usmívavá divně dojatá(T6m)
a z úst plných šklebů podivně to znělo(T6f)
jako proudí voda jako šumí hvozd(T6m)
jak lká v podjesení útlé břízy tělo(T6f)
když odletí s větví poslední jí drozd(T6m)
Nelekej se neboj velké Gaie synu(T6f)
nesmrtelných vůlí já jsem k tobě slán(T6m)
kosmická směs divná soujem záře stínu(T6f)
přírody hlas živý já jsem velký Pan(T6m)
Já jsem velká duše přírody a světa(T6f)
hmota s hvězdnou září cit a vášně chtíč(T6m)
mnou vše trvá žije plamená a zkvétá(T6f)
tajů bytí mření v ruce držím klíč(T6m)
Já jsem poslán k tobě úloha tvá velká(T6f)
prvním učitelem tobě já mám být(T6m)
čím štká cedr v bouři a čím bzučí včelka(T6f)
že jest zákon jeden blesky v skalách vryt(T6m)
Ze života radost hlásati mám tobě(T6f)
abys ocenit moh různý zjevů tvar(T6m)
koloběh ten věčný v roku každé době(T6f)
v žilách země spící odvěkých sil var(T6m)
Aby jako svorné luzné tanečnice(T6f)
táhly před tebou vždy roční počasy(T6m)
vesna pletouc thyrsy květů ve své kštice(T6f)
léto kladouc ruku plné na vlasy(T6m)
s kořistí svých plodů jeseň plnoňadrá(T6f)
s hvozdem jak pantheří kůže strakatým(T6m)
pod kožichem sněhu tajíc zrní jádra(T6f)
zima s vlasem vlavým jíním bohatým(T6m)
Neb tvé doby člověk to je pouhé dítě(T6f)
přírodě jest na klín slepý postaven(T6m)
zjevy žití stíhá plaše roztržitě(T6f)
neví co je zdání neví co je sen(T6m)
Slyší vichr v hvozdech v skalách hromu echa(T6f)
vidí hořet západ kvésti thymian(T6m)
jak by očí neměl divů rájem spěchá(T6f)
hmotou svého těla k hmotě upoután(T6m)
Potřeby jen svoje lačným okem měří(T6f)
zisk svůj vyhledává kamkoli jen šláp(T6m)
vidí ryby v řece maliny jen v keři(T6f)
nezří perly na dně květů nezří slap(T6m)
Zří svých ovcí vlnu mláďata svých bravů(T6f)
včely svojich kmenů hltně počítá(T6m)
nechápe však duše všeho taj a slávu(T6f)
která z květů stejně jak z hvězd prokmitá(T6m)
Jde jak zamyšlený o svůj život v péči(T6f)
nádherným tím kosmu zářným divadlem(T6m)
neví život jiný velebnější větší(T6f)
že tu plá a svítí věčným zrcadlem(T6m)
Onen život hmoty jehož já jsem duší(T6f)
onen život krásy myšlenek a snů(T6m)
jímž i v staré skále srdce jakés buší(T6f)
když ji západ halí do svých plamenů(T6m)
Onen život z jehož výhně sálající(T6f)
on jest malou jiskrou vytrysknutou v svět(T6m)
se svou duší malou bědnou zoufající(T6f)
jež v ten velký plápol časem vletí zpět(T6m)
A tu pravím tobě jaký úkol bozi(T6f)
svěřili tvé dlani Vésti člověka(T6m)
ukázat mu všecko co mu vnadí hrozí(T6f)
co jej v boji divých živlů poleká(T6m)
že se pro něj děje aby povznes výše(T6f)
čelo z bláta svého k diademu hvězd(T6m)
přírody že všady plný stůl i číše(T6f)
jemu vrchovatě podávána jest(T6m)
Od požitku hmoty ku požitku ducha(T6f)
myslící že duši krok jest jediný(T6m)
že jsou kvasem oka že jsou kvasem ucha(T6f)
lesy hory pláně moří hlubiny(T6m)
Že jest blud v ty divy jen se tupě hroužit(T6f)
že máš duši světa vycítiti z všech(T6m)
s ní máš svoji snoubit s ní se pojit toužit(T6f)
obrodit se v rose v květech v plamenech(T6m)
Že když v jedné dlani podáš hladovému(T6f)
kypící a plné klasy Cerery(T6m)
vedle sladké krmě ukázat máš jemu(T6f)
podzemních všech hlubin dílny veškery(T6m)
Že když vezmeš plné vonné plástvy medu(T6f)
zářící a sladké jako ženy vlas(T6m)
za včelou máš spěti v jeteliště středu(T6f)
v čilimník kde sedá v jitrocelu klas(T6m)
Že má k tobě mluvit všecko co tu letí(T6f)
co se míhá plazí víří ve vzduchu(T6m)
po vodě co pluje co spí v šeru snětí(T6f)
co se spíjí v léta žárném výbuchu(T6m)
Že má jitro bledé v kšticích zory vínek(T6f)
že má rudý západ s vlečkou stínů svých(T6m)
být ti celým mořem svatých upomínek(T6f)
že máš čerpat svěžest sílu radost z nich(T6m)
A to všecko hochu na srdce ti kladu(T6f)
čas je povstaň z dumy synu Uranův(T6m)
Od kolébky prahu až ke stínům Hadu(T6f)
člověka veď žitím přeludův a snův(T6m)
Vzchop se rychle k práci Opásej svá bedra(T6f)
Nemáš ani zdání jak je velká zem(T6m)
příroda jak všady nádherná a štědrá(T6f)
a jak člověk malý bídný v zisku všem(T6m)
Konec tvému dětství Nebudeš víc živen(T6f)
mlékem niv a lesů medem Oread(T6m)
K práci Z duše vlastní těžiti hleď hřiven(T6f)
vždyť jsi nesmrtelný vždyť jsi věčně mlád(T6m)
K pouti Všady člověk na tebe již čeká(T6f)
nauky své símě ty mu v ňadra hoď(T6m)
ať se třese země živlů změť se vztéká(T6f)
vystav první město zbuduj první loď(T6m)
Proklesť hvozdy dráhu táhni brázdy polem(T6f)
s pastýři a lovci v pustinách se sdruž(T6m)
uč je soucit míti s jelenem i volem(T6f)
pouze k dobru oštěp tasiti i nůž(T6m)
Zabluď v hlučná města vřavě jich a ruchu(T6f)
pravý cíl a cesty pravé směry dej(T6m)
básníku mluv k srdci tyranu mluv k uchu(T6f)
všech pozvedni k slunci z prachu obličej(T6m)
A všem v jejich práci nesnázi a potu(T6f)
do srdce vlij lásku k velké přírodě(T6m)
lásku ku člověku lásku ku životu(T6f)
kterou celý vesmír trvá ve shodě(T6m)
kterou všecko svěží co tu hřmí i leží(T6f)
kterou lidský život není sen a dým(T6m)
vstaň svět čeká vraz tam komoň bez otěží(T6f)
člověkem buď celým ze všech nejlepším(T6m)
Chtěl hoch odpovídat v bázni pozved zraky(T6f)
před ním skála pouze zlatý čilimník(T6m)
ale nad ním v stromech táhly černé mraky(T6f)
vichrů divý náraz kraj se zatměl v mžik(T6m)
Ve skalách to znělo hřmělo ve hlubinách(T6f)
ve stromech byl praskot sykot ševel hvizd(T6m)
nekonečný povzdech jen se vlnil v třtinách(T6f)
smíšen s hlasy vln a brázd a křů a hnizd(T6m)
Veliký hvozd jako jedna stěna celý(T6f)
po níž mračen příval jako stíny táh(T6m)
a v těch stínů změti jeden větší ztmělý(T6f)
nohou deptal zemi hlavou k nebi sáh(T6m)
V huku starých lesů v šumu vodopádů(T6f)
a s hrdliček smíchem s řevem lvů a lvic(T6m)
hoch zřel ve vrcholu stromů Pana bradu(T6f)
třásti se a chvěti mizet víc a víc(T6m)
Viděl jiným okem jinou duší chápal(T6f)
kamenu zřel v jádro patřil v srdce skal(T6m)
cítil nesmrtelný že jest jeho zápal(T6f)
silný k velikému svému dílu vstal(T6m)