XV. PYGMALION.

Jaroslav Vrchlický

Dav zemi s bohem okřídlenou patou(J5f) se v zlaté síně Olympických vznes(J5m) křídlatý Hermes Co nového dole(J5f) se Otec světla ptal k rtům nesa pohár(J5f) Hru v zpěvné struny zastavily Musy(J5f) a kolem Hermesa se shlukli bozi(J5f) i Gracie i Hory naslouchaly(J5f) V své dílně právě sochař Pygmalion(J5f) děl posel bohů sochu dokončil(J5m) To jistě mou děl samolibě Zeus(J5f) Mou myslila si pyšná Héra též(J5m) Mou hrdý Ares Skoro každý z bohů(J5f) na sebe hádal v svojí zpupnosti(J5m) Div dobrý Hermes odpovídat stačil(J5f) až v posled velké nudné zklamání(J5m) se dostavilo v obličeje všech(J5m) Jen vlastní sen své duše v hlínu vtělil(J5f) to přece drzost proč ne bohů tvář(J5m) Své obraznosti povel poslouchal(J5m) v svém srdci vlastní našel ideál(J5m) ne v žádném z nás To přece urážka(J5m) již ztrestáš Otče Ano ztrestám ji(J5m) děl světa pán i nebes zuřivě(J5m) Tam nedošlo to aby smrtelník(J5m) moh v sobě najít pramen nadšení(J5m) a tvůrčí jiskru křesat z duše své(J5m) Kol mrtvé ticho bylo v Olympu(J5m) Jak spokojen jest sochař s dílem svým(J5m) Zev tázal se To těžko Otče říci(J5f) kdo může čísti duši člověka(J5m) Mrak sídlil na čele mu unaven(J5m) když dokonáno dílo v lože kles(J5m) spí tvrdě teď Nu to mi právě vhod(J5m) A Pygmalion snil Zev k Afroditě(J5f) se naklonil a mocnou brvou hnul(J5m) jíž hnutím svět se třásl v základech(J5m) cos šeptal jí ta usmála se jen(J5m) a přikývnula v souhlas rusou hlavou(J5f) a z klína bohyně se první vznes(J5m) z družiny její luzný Himeros(J5m) a Hermes v pokyn boha za ním spěl(J5m) do dílny sochaře kde tento spal(J5m) u jeho stanul hlavy stínem kryt(J5m) po celou noc když zaplál Hélios(J5m) zpět navrátil se nohou okřídlenou(J5f) tu Olympickým podal stručnou zvěst(J5m) Než růžoprstá Eos strhnula(J5m) háv stínů šedých v kterých jitro spí(J5m) vstal mladý Pygmalion z lože v ráz(J5m) jak jelen lovcem z mechu zburcován(J5m) Před dílo ruky své se postavil(J5m) a dlouho na ně hleděl usmál se(J5m) jak půvabem zřel celé dýšící(J5m) a neskonalé něhy luzným vděkem(J5f) Tak nezřel je ve chvíli tvoření(J5m) jak před ním stálo v kráse zářící(J5m) zřel s oblibou na souzvuk linií(J5m) rys páží boků prsů hlavy sklon(J5m) to hudba byla kterou netušil(J5m) v snech nejsmělejších Hrdě zajásal(J5m) pak umným prstem sochu ohmatal(J5m) tam světlo ztlumil a tam zladil stín(J5m) a spokojen ze stran všech prohlížel(J5m) sen duše svojí v kámen vtělený(J5m) Na schnoucí hlínu již zas navlhčil(J5m) pak hodil plachtu v snění usmál se(J5m) zamk dílnu svou a vyšel do města(J5m) Sed v krčmě k poháru a dumal sám(J5m) v své duši blažen Sotva první šero(J5f) na město padlo pohár opustil(J5m) jenž netknut nektarem jej darmo lákal(J5f) a k nejkrásnější zašel heteře(J5m) jež ráda před ním strhla slední šat(J5m) Jí nedotk se a jen se dlouho díval(J5f) svým srovnávaje zrakem zkušeným(J5m) vše vnady její s vděky svého díla(J5f) jak v duši stálo před ním Pak šel domů(J5f) se stále usmívaje věděl již(J5m) že dílo ruky jeho krásnější(J5m) jest nad přírody dílo nádherné(J5m) a v blažícím tom uleh vědomí(J5m) Zev naklonil se opět k Afroditě(J5f) a ona opět hlavou kynula(J5m) a Eros druhý z její družiny(J5m) let v dílnu sochaře a Merkur za ním(J5f) a v stejnou chvíli druhého dne zas(J5m) tak nesmrtelným Hermes zvěstoval(J5m) Hvězd ještě věčných nebem táhnul sbor(J5m) kdy opustil své lože Pygmalion(J5f) spát nemoh víc a v šeru dílny své(J5m) strh z díla svého všecky závoje(J5m) a při měsíci lačně pozoroval(J5f) ba hltal krásu vlastní tvorby své(J5m) a sotva z kopyt ořů Hélia(J5m) svit první šleh mu v dílnu klečel již(J5m) před sochou svou jak v tiché modlitbě(J5m) k ní ruce vzpínal On ji miluje(J5m) Den celý s ní byl a s ní hovořil(J5m) s ní mazlil se jak s drahou bytostí(J5m) jí z města přines fíky nejsladší(J5m) a melouny a růží celé klíny(J5f) ku drobounkým jí nožkám vysypal(J5m) kol rozestavil zlaté poháry(J5m) na trojnožích pak vznítil kadidlo(J5m) a klekl před ní v tichém zbožňování(J5f) až usnul tak smích blaha na ústech(J5m) Jak pohádce kol naslouchali bozi(J5f) a Zev se opět sklonil k Afroditě(J5f) ta kynula zas s tichým úsměvem(J5m) v němž zakmitla se zmije závisti(J5m) a třetí z hrozné její družiny(J5m) sjel s klína Pothos jí a letěl v svět(J5m) jak oblaků stín Hermes za ním tíh(J5m) A minul den a v tutéž chvíli zas(J5m) děl Hermes bohům zpět se navrátiv(J5m) On šílí již svou sochu objímá(J5m) k ní tulí se jako by živa byla(J5f) jí tiskne ňadra útlý hladí bok(J5m) tvář jeho výheň oko sopka jest(J5m) na celém těle chví se zimničně(J5m) ji volá a pak v její mlčení(J5m) k ní padne a se svíjí v bolestech(J5m) až slzy horké jako olovo(J5m) když v Hefaista dílně roztaveno(J5f) po kapkách splývá zvolna bohatých(J5m) mu brázdí tvář a v ňadra padají(J5m) Žij volá k ní Měj duši socho přec(J5m) Což nevdych svou jsem tobě Kameni(J5m) buď ženou královnou buď bohyní(J5m) Sem na mé srdce a v mé objetí(J5m) ty dítě snů mých zaplaň pohni se(J5m) Vy oči otevřete víčka svá(J5m) kde ráje spí ve vlhkém moři blesků(J5f) vy ňadra tiché spící labutě(J5m) se rozhrajte již v sladkém rhytmu touhy(J5f) vy prsty uvolněte tíhu svou(J5m) v mých vlasech hrajte boků amfory(J5m) se zachvějte pod mými polibky(J5m) já mistr váš váš bůh a milenec(J5m) Já k žití volám vás já stvořil vás(J5m) Však darmo Socha nehnula se den(J5m) tak celý prch on znaven zápasem(J5m) a páže objímáním stálým mdlé(J5m) kol boků jejích spustil v malomoci(J5f) rtem suchým hlínu suchou deptaje(J5m) až usnul tak Mně líto ubožáka(J5f) dél nemohl jsem zříti v jeho muku(J5f) a tady jsem mou slyšeli jste zvěst(J5m) Zev usmál se a klidně k Afroditě(J5f) jež sama již se k němu skláněla(J5m) chtíc posledního z hrozné druže své(J5m) tož Hymenea seslat ku zemi(J5m) děl vztáhna ruku hromovládnou Ne(J5m) Přec nepošleme v sled mu splnění(J5m) všech tužeb jeho Na třech dosti měj(J5m) z tvé družiny a to buď jeho trest(J5m) Jdi Hermesi zvěst brzy o něm dej(J5m) Všech zraky toužebně se vzpínaly(J5m) ku poslu bohů když se objevil(J5m) na prahu zlatých síní Olympu(J5m) byl bled jak strach a mluvit nemohl(J5m) jen chvěl se děsem Co jsi viděl Mluv(J5m) Však Hermes mlčel Bohů celý sbor(J5m) vpad Zevu v slovo Co se stalo mluv(J5m) Co dělá Pygmalion Sešílel(J5m)

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

2. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  2. HYMNA LAZAROVA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Osm reliefů ze života Jacchova. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Dcera potopy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Bohu osvoboditeli. (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (Jaroslav Vrchlický)
  7. Poesie. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Olympská svadba. (František Alexandr Rokos)
  9. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  10. HYMNA KE CHVÁLE TVŮRČÍ RADOSTI. (Jaroslav Vrchlický)