Duha na zemi.

Jaroslav Vrchlický

Duha jako bájný most klenula se na oblaku, drahokamů, záře skvost užaslému kynul zraku. Slunce plálo sypajíc zlato na chmurné zdi města, v oknech jisker na tisíc, dlažba jedna třpytná cesta! Oblouk duhy plál a plál, rozpínal se v polokruhu, náhle rosť, až v zemi stál, dále vlek’ svou třpytnou stuhu. Přes domy, až v ulic ruch barevnou svou třásní sáhnul, jakby v jeden barev kruh blíže k zemi nebe stáhnul. A v dolejším kruhu tom stejné světla plály tóny, stejných barev třpyt a lom, stejných jisker miliony! A já patřil v jas i mrak, duše má se v plesu chvěla, duha – míru svatý znak posud na nebi jen dlela; teď však sahá k zemi též, v druhý oblouk zde se pojí: Vzhůru, lidstvo, k práci spěš, k práci míru! Konec boji! Dost juž bylo hořkých dnův! Srdce výš! – Skráň ztopte v zoři! Zem buď koráb Noemův, nad nímž věčná duha hoří!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

241. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. STŘÍBRNÉ STOPY (Alfons Breska)
  2. OTEVŘENÁ OKNA. (Herma Pilbauerová)
  3. Cestou. (Rudolf Richard Hofmeister)
  4. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  5. Jitro v srpnu. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NAD PROUDEM (Jaroslav Vrchlický)
  7. Scherzo. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Salve, lucru. (Jaroslav Vrchlický)
  9. STESK DEŠTNÝCH KRŮPĚJÍ. (Čechoslav Ostravický)
  10. V bouři. (Augustin Eugen Mužík)