Giotto a duše.

Jaroslav Vrchlický

Kdys v dílně svojí večer seděl Giotto a v polospaní obrazů hrou veden si myslil, jakby vymaloval duši. Tak seděl sám, noc ku předu se brala a tiché byly ulice, a v střechách a báních hvězdy vše se zrcadlily, a Giotto stále snil a stále myslil, jak vymalovat mohby lidskou duši. V tom zdálo se mu, lehké zaklepání na dvéře dílny jakby tichem znělo, tak lehké, prstem jakby ťuklo dítě, neb ostýchavá dívka, jejíž kroky pol vede zvědavost, pol první láska. A Giotto okem svého ducha tušil, že duše k němu přichází teď sama, by kreslil jia lehké zaklepání zas chodbou znělo, jak zobáčkem ptáče když na zavřená okna v zimě ťuká, a Giotto ve svém usmíval se snění. Leč pohoda a poklid toho snění tak lahodily smyslům, ba i tělu, jež znavil přes den namáhavou prací, že nechtěl vstát, jen usmíval se tiše, a myslil, podruhé však přijde taky. A třetí znělo lehké zaklepání a slabší ještě, tak snad muška zlatá svým vzdušným křídlem o květ svlačce zvoní. A Giotto nevstal, snil, usnul pevně. Leč ráno cítil prázdno v duši svojí, na smyšlénku svou zpomněl a chtěl duši zas malovatleč darmo, hlava pusta. A čekal, čekal dlouhé, dlouhé noci, a nikdo neklepal a nikdo nešel, a tiché byly ulice a v střechách a báních hvězdy vše se zrcadlily, a dobrý Giotto utrápil se touhou. Ty, který myslíš, sníš a hledáš krásu, víš, proč jsem vyprávěl ti tuto báji?

Patří do shluku

římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův

339. báseň z celkových 402

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OBRAZ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  2. SVATÝ BENEDIKT. (Josef Svatopluk Machar)
  3. KONEC SATANA (Josef Svatopluk Machar)
  4. 4. SATANOVO POKUŠENÍ. (Xaver Dvořák)
  5. None (Petr Fingal)
  6. NA MÍSTĚ HROBU ŽIŽKOVA V ČÁSLAVI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. HANNIBAL ANTE PORTAS! (Josef Svatopluk Machar)
  8. X (Karel Hlaváček)
  9. SMRT ASTORGOVA. (Antonín Klášterský)
  10. Řízení boží. (Jan Evangelista Nečas)