To dávno juž...

Jaroslav Vrchlický

To dávno juž, večerní šero tklivé, svit západu a lesa ticho snivé co dovedly mou duši k písni lákat, vzplát nadšením a ve modlitbě plakat. Co tenkrát chtěl jsem dnes, to nevím více. Co mohl jsem jen žádat od měsíce, co od přírody? Dnes těm citům cizí zřím oblaka, jak táhnou, jdou a mizí. Ó mládí sny! Ó touhy neurčité! Snad přece vámi božství ve vás skryté k nám hovoří jen jedenkráte v žití! Proč nemůžem či nechcem pochopiti? Vždyť ještě nyní po letech když mihne se kolem hlavy let váš, oko jihne, ta vaše zvěst nebyla klamem přece. Cos v duši chví se jako kruhy v řece...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

157. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. Mrakům. (Alois Škampa)
  3. TŘEM V ČECHÁCH. (Adolf Racek)
  4. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  5. HŘBITOV VE SKALÁCH (Jaroslav Vrchlický)
  6. SVATVEČER (Jaroslav Vrchlický)
  7. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  8. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V ČERVÁNCÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jitro lidstva. (Jaroslav Vrchlický)