Píšťala Panova.

Jaroslav Vrchlický

Šel stezkou jsem kol zkvětlých hlohů; Pan seděl na skále. Já pravil k němu: Kozonohu, co máš v své píšťale? On odpověděl: Sedmi zvuků v ní píseň zakletá, ji zbudit v souzvuk, sem dej ruku, zkus, jsi-li poeta! Zde dírka první a juž na ni prst sklání chlupatý, v té po kráse spí horování a vesna s poupaty. V té druhé dřímá krása ženy a kouzlo nahých vnad, jež sluncem zpit a roztoužený chytávám v sítí rád. Té třetí dotknul se kdys retem sám velký Dionys, z té vína hymnus letí světem a jeho synem tys! Ve čtvrte dřímá pěvce pýcha a k trpaslíkům hněv, do páté triumf jeho dýchá svůj vítězící zpěv. A šestá, to jest velkolepý vesmíra děsný smích, jímž schvácen sám i osud slepý se zmítá ve křečích. A sedmý, který všecko víže: zem, moře vln i hvězd, to vzdech, jímž hruď lne k hrudi blíže, to věčná láska jest! A řek’ to, píšťalu mi hodil, já s úsměvem ji chyt’, a písní příval kles’ mi v podíl co rosy na pažit. Však pověz ty mi, co ti zbude, když’s píšťalu mi dal? Mně, blázínku, mně vesmír hude! A zmizel v šeru skal. A od té doby slyším zněti, kam lačný skloním sluch, ve vodě, trávě, zkvětlé sněti těch sedmi zvuků ruch.

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

49. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Poslední píseň lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PRVNÍ BOBEK. (Ladislav Andělíček)
  4. II. PAN GUILLEM DE CABESTAING. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Čtyři hlasy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Publia Virgília Márona, sedlanka sedmá. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  7. Tvé oko. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Th. de Banville. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Hrob Orfeův. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V étherové říši. (Antonín Koukl)