Bolzano.

Jaroslav Vrchlický

Po divé bouři, ve které duch lidský své zdrtil okovy a v boj se pustil mocný, gigantický – klid nastal hrobový. Tma noci opět roztáhla své sítě nad spící Evropou, ten k světlu smělý let byl sražen hbitě reakce potopou. Klid. – Ticho. – Myšlénka kde jaká plála, se v popel stulila, a v stínu žalářů vlast sirá stála jak velká mohyla! Po špičkách musil plížit se, kdo chodil, šeptat, kdo mluvit chtěl, kříž halil v stín svůj svět – a kdo se zrodil, strach u kolébky měl. Ó děsná doba! – Jest však vlastnost světla, že temno proletí, pruh jasu, v němž zem liliemi zkvětla, má slunce v zápětí. Šer jitra posýlá do spících polí své zpěvné skřivany, a vítěz den se vznese nad údolí, a mlhy – strhány! Tak stalo se v té mrtvé, hluché tíši, v níž minulý spal věk, on povstal, na čele jas jiných říší, zář velkých myšlének! On učil pouze, nabádal a radil, zdroj lákal z tvrdých skal a zjevem svým svět v harmonii ladil, zpět dal mu ideal! Svět vzal mu vše – však přec jej neoklamal, v svém srdci on měl skvost: on ze všech růží ostré trny lámal, zrak zvedal v budoucnost. Půl mudrc a půl apoštol on kráčel do zápasu jak v ples, jak Hus chřest okovů za sebou vláčel, jak Ježíš kříž svůj nes’. By lidstvu získal ztracený zas eden, v boj vyzval nenávist a otroctví a tmu, a štít měl jeden: své svědomí – byl čist. A v lidskosti, jež žehná jen a dává, tvář Boha věčnou zřel, z ní v duši pad’ mu svit, jenž neustává plát vyvolencům z čel! Ó vlasti! u kolébky tvého jitra bděl velký jeho stín, do vínku dal ti perly svého nitra, než slovo přešlo v čin. Řadou svých žáků, světlých bojovníků, vnik’ v paláce i chýž, a brzy vzduch se zachvěl v jarém ryku: Ó budiž světlo již! – Teď po století bují jeho setba, myšlénka vítězí, a jeho sokům – zbyla pouze kletba a prasklé řetězy!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

429. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  2. NAŠE HRADY. (František Kvapil)
  3. Sláva. (Herma Pilbauerová)
  4. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  5. Věřím. (Svatopluk Čech)
  6. Sibylly Michelangelovy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NA PRAHU RÁJE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Na rozhraní roku 186½. (Václav Pok Poděbradský)
  9. X. Příšerná noc – jen blesku zásvit sinný (Jaroslav Martinec)
  10. NA HRANICI DVOU STOLETÍ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)