U pramene.

Jaroslav Vrchlický

Jak tajemný ten hovor pramene, když uvolněný jarní spěchá nivou! tu zeleň břehu smočí truchlosnivou, tu skoupá kořen vrby zvrácené. Však čile vždy své vlny zlacené v dál unáší, ať v tůň peřeje divou, ať v pláň, kde v jeho píseň zádumčivou se mísí olšin vzdechy tajené. U jeho vln dlí duše moje ráda! V něm osvěží své růže uvadlé a pohřbí vše, co trápí ji a tíží. A když tak dlouho ve dnu jeho bádá, tu zdá se jí, že v jeho zrcadle s ní zároveň se mladost moje zhlíží.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

326. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  2. Sestina o životě duše. I. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V letní noci. (Alois Škampa)
  4. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  5. VOCE SECRETA. (František Leubner)
  6. V skalách. (Jan Červenka)
  7. V lůně bukoviny. (Alois Škampa)
  8. V. Hleď, azur jesti jako velká vodní tůně, (Jaroslav Vrchlický)
  9. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  10. SLAVÍK. (Ladislav Arietto)