Leconte de Lisle.

Jaroslav Vrchlický

Sen Hellady, ten věčný, plný vůně, tvých zpěvů kalich v duši naši střásá, jak božské dítě, na klínu jich krása, čím Helena plá, Niobe čím stůně. Tys moři velkost vzal a perleť luně, tvé písně mramor pod tvým dlátem jásá, a v doby vřavu hlasem vichrů hlásá, že zasedne zas krása na svém trůně. Ty v písních svých jak ve kolosů středu zříš chmurným zrakem do zmatku své doby, ve srdci vulkán, ale tváře z ledu. A nepochopen; tím juž básník pravý jen zdáš se hlídat velkých duchů hroby a mírniti tak hořkou žluč své slávy.

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

120. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymna Persefoně. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VENUŠE MILOSKÁ. (František Kvapil)
  3. Poslední symposion. (Karel Kučera)
  4. PÍSEŇ O VINETĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Jaroslav Vrchlický)
  6. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Za Antonínem Chittussim. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NIOBA. (Karel Kučera)
  9. Theophil Gautier. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Přípitek antický. (Jaroslav Vrchlický)