Kotouče prachu spěly ku obloze(J5f)
hluk dutý zněl jak v hromů těžkém voze(J5f)
sám nebesy by Zeus jel rozhněvaný(J5f)
zem chvěla se a těžké pádné rány(J5f)
jen sypaly se jako krupobití(J5f)
Co je ten mlhy sloup Co v něm se řítí(J5f)
je bohů s titany to půtka nová(J5f)
Snad roztrhli svá pouta demantová(J5f)
a prolámali Tartaru zdi skalné(J5f)
Mrak prachu kles Co vidím stádo valné(J5f)
Kentaurů vzteklých proti sobě bouří(J5f)
Boj nový zas a v těžkém prachu kouři(J5f)
vše zahaleno jako sen se mihá(J5f)
Jen slyšet lze jak rána ránu stíhá(J5f)
jak oštěpy a kamennými kyji(J5f)
se porážejí mlátí tlukou bijí(J5f)
jak skály rvou a balvany jak hází(J5f)
na hlavu sobě Oreada v mlází(J5f)
a Nymfa plachá ukryla se v sítí(J5f)
Boj neustává celý platan chytí(J5f)
ten v gigantické páže a jej vrhne(J5f)
v tlum bojujících pádem svojím strhne(J5f)
tam jiný druhých celý řad a valí(J5f)
se všecko v zmatku přes žulové skály(J5f)
jich kopyt ranou jisker dešť se budí(J5f)
ten zadkem v útok žene a ten hrudí(J5f)
a všichni řvou jak tisíc dutých hromů(J5f)
A nyní s hřbetu skalnatého lomu(J5f)
se šinou dolů v chaotické směsi(J5f)
Hle pěnou jich a krví skalní tesy(J5f)
jsou zbarveny i Peneus již rudne(J5f)
Laň která chtěla na své toulce bludné(J5f)
se v sítí napít prchá v houšť jak střela(J5f)
Juž zmizeli však ještě dlouho chvěla(J5f)
se země jejich kopyty jsouc sbita(J5f)
Jak černý mrak jen na obzoru kmitá(J5f)
se jejich tlum jenž neustává v boji(J5f)
Nad řekou na skalině cedr stojí(J5f)
sám v popředí zde na pokraji háje(J5f)
sní mohutné své větve rozkládaje(J5f)
Mech pod ním zove k odpočinku měkký(J5f)
od jeho kořenů nad plání řeky(J5f)
lze rozhlednout se v dál až ku obzoru(J5f)
kde v modrém věnci hora stíhá horu(J5f)
kde Olymp trůní prah k nebesům svatý(J5f)
Na vrchol cedru první východ zlatý(J5f)
slal růžný svit když branou nebes vcházel(J5f)
tam poslední své růže večer házel(J5f)
sám Zeus jej šetřil blesky svého hromu(J5f)
Od časů dávných v starém tomto stromu(J5f)
v pni zdoutnalém se sličná Dryas kryla(J5f)
snad jeho duší jeho žitím byla(J5f)
Ó sladký čas vše žilo strom i vlna(J5f)
Kentaurů bouře stichla hrůzyplná(J5f)
den jarní smál se v luzné svoji kráse(J5f)
pták ve vzduchu brouk v květné hýřil řase(J5f)
vzduch průsvitný byl zeleň listů svěží(J5f)
a vlny v řece takým chvatem běží(J5f)
a taký hovor vedou neustále(J5f)
že rozzvučí se srdce staré skále(J5f)
že rozšumí se dumné vršky lesa(J5f)
že všecko vzletá usmívá se plesá(J5f)
že země celá úsměvem jest bohů(J5f)
Tu pohnul se keř kvetoucího hlohu(J5f)
cos za ním zvedlo se zas kleslo znova(J5f)
teď vzdechlo to viz hlava titanova(J5f)
se vzpjala výš a za ní hruď a boky(J5f)
a celý kolos vzpřímil se mdlé kroky(J5f)
obrátil v stranu kde stál cedr starý(J5f)
Byl poraněn a slunce palné žáry(J5f)
mu vlévaly jed v gigantické oudy(J5f)
Byl ohromný jak balvan neb kus hroudy(J5f)
by oživnul v koňského těla tvaru(J5f)
Zrak sršel blesky žíly v bouřném varu(J5f)
jak provazy se napjaly a chvěly(J5f)
Chtěl zaměřiti v jilmový les ztmělý(J5f)
leč schvácen mdlobou pod cedr se sřítil(J5f)
Sen zimničný jej v náruč jal on cítil(J5f)
jak v novém boji novém ve zápase(J5f)
s kentaurů celým vojskem potýká se(J5f)
a vítězem jak sám jest nade všemi(J5f)
jak mdlý v pocitu slávy své pad k zemi(J5f)
jest pod stromem a sní na mechu vonném(J5f)
Kraj v zlaté páře stopen tajným stonem(J5f)
se chvějí listy obrovského cedru(J5f)
had v písku dřímá ve poledním vedru(J5f)
a vlny v řece zvolna jdou jak v spaní(J5f)
On ale bdí a vidí kterak sklání(J5f)
z pně stromu jenž byl skoro dutý celý(J5f)
se k němu dlouhý stín a stříbroskvělý(J5f)
jak sedne k němu jak svým vlastním šatem(J5f)
mu obvazuje rány a jak zlatem(J5f)
svých vlasů jeho hlavu zahaluje(J5f)
On sotva rety v spánku pohybuje(J5f)
a cítí přece jak dvé ňader vlny(J5f)
se dotýkají pocit tajuplný(J5f)
neznámý posud drsné jeho hrudi(J5f)
Ha nový svět se v jeho duši budí(J5f)
on cítí jak mu něco bouřně bije(J5f)
a stejným tlukem na srdci on kryje(J5f)
své nemotorné údy v náruč měkkou(J5f)
On blažen jest a slzy jeho tekou(J5f)
on kentaur netvor balván oživený(J5f)
on cítí poprv sladkou bytost ženy(J5f)
on v jejím zraku víc než Olymp vidí(J5f)
on nebešťanům více nezávidí(J5f)
on zšílel by Slyš v listech stromu táhlé(J5f)
zní vzdechnutí Ó miluj Leč v tom náhle(J5f)
se kentaur vzbudil všecko to snem bylo(J5f)
a všecko klamem znovu oživilo(J5f)
v něm staré utrpení staré vzteky(J5f)
Strom bez hnutí stál ve zrcadle řeky(J5f)
své ukláněje větve sukovité(J5f)
na každé bylo ptačí hnízdo skryté(J5f)
však němé teď kraj lhostejný byl tichý(J5f)
jen zdola zněly z vln z rákosí smíchy(J5f)
I sklonil kentaur nad řeku své čelo(J5f)
a dolů zřel Cos ve vlnách se chvělo(J5f)
to nebyl on tak děsný nebyl přece(J5f)
A pravda zlá svůj obraz viděl v řece(J5f)
ty nemotorné neohebné údy(J5f)
bez lesklé srsti hřbet jen krví rudý(J5f)
a kopyta jak hrozná jaké nohy(J5f)
A blázen on chtěl zahanbiti bohy(J5f)
svou radostí že miluje ho víla(J5f)
Ó jistě jistě v nejhlubší dno skryla(J5f)
se ve svém stromě když kles raněn v trávu(J5f)
A ona měla hladit jeho hlavu(J5f)
svá vzdušná ňadra tulit k jeho K smíchu(J5f)
Vždyť i ten rákos směje se mu v tichu(J5f)
jak mohl takto klamat v snění sebe(J5f)
Hle směje zem se směje se mu nebe(J5f)
hloh kam se skryl i v řece šumné vlny(J5f)
les šklebných očí Satyrů jest plný(J5f)
to všecko směje se že láskou šílí(J5f)
A on se vzchopil vzteklý a v té chvíli(J5f)
se rozběhl a jedním děsným rázem(J5f)
svou hlavou vrazil v cedr klesl na zem(J5f)
krev černá proudem proudila mu z lebky(J5f)
zem zaduněla mech se zachvěl hebký(J5f)
on zaúpěl a skonal Slyš vzdech dlouhý(J5f)
pln něhy bolu lítosti a touhy(J5f)
se vydral z cedru miluj vzduchem znělo(J5f)
a všecko listí na větvích se chvělo(J5f)
a vodopádem řinulo se dolů(J5f)
jak slzy přes líce se řinou v bolu(J5f)
na mrtvé tělo hnízda s větví spadla(J5f)
a každá větev úpěla a svadla(J5f)
a brzy suchý strom se zhlížel v řece(J5f)
Co kentaur snil snad nebylo snem přece(J5f)