Cesta u lesa.

Jaroslav Vrchlický

U lesní stezky, kterou stíny halí, vždy při měsíci zastavím se rád, a šťastný jsem, jen jeden lístek malý když s velkých stromů na mé čelo pad. A když zašumí stromy nenadále, mé srdce s nimi rozhoupá se v ples, tu rozumím, co ohlas praví skále, co kmenu kmen, co keři sdílí vřes. Tou stezkou před chvílí šli milující, v ten čas, kdy štěstím rtové oněmí; šli, jak se v letě chodí při měsíci, kdy v srdcích vše je stláno růžemi. Šli – ona cudně zrak skláněla k zemi, přes ramena jí vlasy splývaly, a staré stromy svými haluzemi jim žehnaly a v souhlas kývaly. Šli ruku v ruce, tiše on jen časem se vlasů jejích dotknul potají, jak zticha vánek postříbřeným klasem, neb motýli jak s květy zahrají. Šli cestou, kde se polní jetel bělí, vzduch ambra byl, dech lesů lahoda, červánků růže sosny v hlavách měly a slzu v oku měla jahoda. A jak zmizeli za houštiny rohem, hned náhle bor se začal setmívat, tu každý strom za nimi šuměl „s bohem“ a v mlází drozd moh duši vyzpívat. A tento lístek, jenž pad na mé čelo, tam vzbudil píseň v snivé předtuše, a větrů dech, jímž vše se rozzvučelo, vše jejich štěstí svál mi do duše.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

77. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

PÍSEŇ NA MOŘI. (Jaroslav Vrchlický)
JARNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
Pavouk. (Jaroslav Vrchlický)
MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
JAKO V BAJCE. (Antonín Klášterský)
Šum lesa. (Josef Kuchař)
CESTOU MEZI ZAHRADAMI. (Emanuel Čenkov)
MÁJOVÉ TOUHY. (Karel Skřivan)
Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
VIII. Ó poutníče, s nímž štěstí (Karel Mašek)