Tři jezdci.

Jaroslav Vrchlický

Tři jezdci jeli tiše doubravou, močálem jelimraky nad hlavou. Červánků krví západ zahoří a první jezdec takto hovoří: smuten v boj jsem nikdy nespěchal, však dnes jsem doma sestru zanechal; tak mladičká jestjaký trud a žel, uloupí ji cizák nepřítel!“ Teď nový mrak se po obloze hnal a druhý jezdec tak se zadumal: Což sestra žal svůj brzy pochová, jak pod okénkem zazní podkova; však hůř jest mně doma ženu mám a bolesti pln na ni vzpomínám. Ta dítky div mne to nezmučí! pod srdcem jedno, druhé v náručí. A jak hloh trpké nese ovoce, tak vychování dítek bez otce!“ Nezavál vichr z pusté skaliny, leč třetí zalkal z duše hlubiny: Což sestra, ženavěru bolný cit! ale matku musel opustit; matička moje, bídná stařena, jak nad potokem vrba zlomená, ta vypláče si oči do krve, vždyť jedu od dneska po prvé; při vzpomínce jest mi ku pláči, kdo po smrti víčka zatlačí!“ A v smutném tichu jedou dál a dál močálem černým, kolem holých skal, a nežli měsíc na vlnách se skvěl, na sestru první jezdec zapomněl; a válečnou když píseň zapěli, i druhý jezdec čelo zveselí; a vrahů tábor hle již v plamenech, však třetí pořád samý pláč a vzdech; a nežli mlha klesla na trávy, již vybojován boj byl krvavý. Prvnímu orel v lebku zaťal spár a v rose schladil krve jeho žár. Vlk druhého si zavlíkv houštinu a bohatou měl na něm hostinu. Leč třetí prapor ke konci nes a s jmenem matky na rtu k zemi kles’. A že i v smrti na ni vzpomíná, tož z těla jeho vzrostla kalina, a na kalinu bílý ptáček slet a zazpívalkeř jeden list a květ, a zpívá ptáček z noci k svítání: – ó matko! – dítě! – jaké shledání!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

717. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. GLADIATOR UMŘEL. (František Serafínský Procházka)
  3. BEZ LÁSKY. (Antonín Klášterský)
  4. Poslední skvost. (Alois Škampa)
  5. Rekviem. (Jiří Karásek)
  6. TULÁCI. (Karel Červinka)
  7. ÚKLADY (Arnošt Ráž)
  8. OTÁZKA (Božena Benešová)
  9. Z DOPISŮ. (Vladimír Frída)
  10. TA SVĚTLA SHASLA. – (Arnošt Ráž)