XXII. Epilog.

Jaroslav Vrchlický

Ne co jsme mohli však to co jsme chtěli(J5f) buď souzeno vlna budoucnosti(J5f) se přes nás převa vazeb spros(J5f) se hr rod vzletna k výši smě(J5f) A jestli slunce příštích zbě(J5f) jak rovněž naše v poutech kosti(J5f) vnuk šťastnější měj na li dosti(J5f) neb tou se pouze ří člověk ce(J5f) Co chceš to jsi Tvá le buď tvé ži(J5f) My chtěli velkosť pravdu dobro lu(J5f) a vel le často skutky předčí(J5f) Když nezdaří se chmuru proraziti(J5f) škleb se třeba snou tvému lu(J5f) i pad titan nad Zeva je větší(J5f)

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

97. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  2. PANTEA (Jaroslav Vrchlický)
  3. SOŠE SVOBODY V NEW-YORKU. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SETKÁNÍ NA PLESU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. 37. My sobě více nežádáme (Josef Uhlíř)
  6. Živí mrtvým. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Přísaha efebů. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Jos. Jiřímu Kolárovi (Jaroslav Vrchlický)
  9. HYMNA LAZAROVA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. HYMNA KE CHVÁLE TVŮRČÍ RADOSTI. (Jaroslav Vrchlický)