STÍN.

Jaroslav Vrchlický

Rok byli spolu, všecko v žití měli, co toužili a myslili a chtěli, vždy plnou číš, stůl hojný v přátel kruhu, a vozy, lázně, všecko žití k duhu, co dobře jde, co lichotí a baví. Svit štěstí líbal jejich krásné hlavy, když ve společném, smavém ve objetí k nim tulila se malá hlava třetí. Tak žili šťastně; stín však ob čas malý, jak zrcadlo když dítěte dech zkalí, jí ležel těžce na průsvitné skráni. Vše měla, každý sen a každé přání muž vyplnil jí, nač jen pomyslela, a přece vždycky zachvěla se celá, když tento stín na jejím uleh’ čílku jen okamžik, jen vteřinu, jen chvilku. Proč, nevěděla, však její choť cítil, že stínem tím se zvolna v propasť řítil, že cosi láme se a bortí, puká. Ten stín – čí mohla by jej setřít ruka?

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

707. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Převržená slánka. (Václav Antonín Crha)
  2. BALŠEMŮV SMÍCH (Jaroslav Vrchlický)
  3. Opatovická legenda. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PŘI HODECH. (Václav Hanka)
  5. V KRČMĚ MLÁDÍ. (Louis Křikava)
  6. Svatba. (František Ladislav Čelakovský)
  7. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  8. VZPOMÍNKA (Hanuš Jelínek)
  9. Školie. (Karel Sudimír Šnajdr)
  10. Skolie. (Jaroslav Vrchlický)