Růžové listí.

Jaroslav Vrchlický

Nedávno jsem knihu maně starých veršů otevřel, z žlutých stránek v moje dlaně chumáč žlutých listů sjel. Listy růže – druhdy svěží, sladké jako dívčí dech, bůh ví, leta juž tu leží v básníkových zlatých snech. Teď jsou bez barvy ty listy, jenom dávný hádám nach; velké skvrny na nich místy, slzí rmut jim purpur splách’. Kdo je dal sem? – Mezi kvítím poslední snad spí svůj sen? zapomněl snad? zmoudřel žitím a je bláh a spokojen? Nevím; avšak v chvíli oné, kdy sem tyto listy dal, básníka sny prožil vonné, milován byl, miloval! A mé srdce náhle cítí cos jak úctu k listům těm, musím se země je vzíti, skoro se jich tknouti rtem. Velikou a krasší básní plá mi knihy každý list, dva kde jednou byli šťastni, po letech teď počnu číst.

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

56. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JESEŇ. (Karel Babánek)
  2. Oči květů. (Jaroslav Vrchlický)
  3. IV. STARÁ PANNA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ASTRY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ZAVÁTÉ STEZKY (Jaroslav Vrchlický)
  6. Podzimní motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Astry. (Antonín Bulant)
  8. Ofelie. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SKLIZNĚ RŮŽÍ A HROZNŮ. (Antonín Sova)
  10. Elegie. (Jaroslav Vrchlický)