Vichr.

Jaroslav Vrchlický

Lká vichr, šílenec to, ulicemi, jej honí hrůza bez dechu a stání. Snad světa duše jata, veřejemi otřásá žaláře kdes na dně, v zemi, a zoufající po světle se shání? Slyš, zní v tom nářek zápasících duchů a vřava, v níž se druh na druha věsí, je boj to, jeho zlomky pouhé k uchu se nesou, kdes v nesměrných pláních vzduchu nám neznámé se katastrofy řeší. Boj titanů! Plec drsná proti pleci, pod nimi černý přelud, zem a moře! Či orel, bouře, ve vesmíru kleci jen křídla rozmách’, aby jednou přeci se napit mohl zlaté, hvězdné zoře? Či, vichry, s křídel, která nevidíme, se hrnou vaše hrozné symfonie, či bojů kosmických, v nichž chaos dříme, jste zbytky! či snad v družině vám hříme duch, který světem zmar a zhoubu sije? Ó mořské pláně, hroby pohyblivé! ó stezky pouští, plaché jak vln rýhy! Žeň velkou máte z každé bouře divé, prst neznámý když přehazuje v chtivé své touze list za listem vaší knihy! V té chvíli, mohylou kdy mžik je malý, já cítím soucit ke každému vraku, v čas vmýšlím se, na břehu moře v dáli kdy bděli jsme a v noc jsme naslouchali zrak vzpírajíce temnem ku majáku! A jestli nocí houkla rána z děla, my zajásali jako nad svým štěstím. Kéž, lidstvo, loď tvá v přístav též by vjela! Kde maják tvůj? – Má duše chví se celá, vždyť životem ti cestu v přístav klestím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

569. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VLADAŘ SOBĚ. (Antonín Sova)
  2. Jak obr chmurný nad západem stál ( H. Uden)
  3. Má duše prchá. (František Sís)
  4. Duha. (Josef Kalus)
  5. POMLUVA. (Josef Svatopluk Machar)
  6. POPELEC (Xaver Dvořák)
  7. Jsou všechny formy rozbity. (Viktor Dyk)
  8. MRTVÁ ZEMĚ. (Josef Václav Sládek)
  9. PŘI ZVUKU FUJARY. (Adolf Heyduk)
  10. SMRŤ (Arnošt Ráž)