RÁNA.

Jaroslav Vrchlický

V duši rána hluboká zeje, zeje, zeje, zeje, dělá ze mne otroka, každým jitrem hloub se reje. Není léku proti ní, pálí, pálí, pálí, pálí, jas mé duše zastíní, radosti zdroj každý zkalí. Novým štěstí pokusem jen se hlouběj jitří vždycky. Co víc mohu? V bolu jsem tichý již i apatický. Ať mne zcela zahrne mořem velká beznaděje, budiž – duch již netrne, rána zeje, zeje, zeje...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

257. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BEZDĚTNÍ (Beneš Grünwald)
  2. Dávnému druhu. (Viktor Dyk)
  3. Zpověď. ( K. Egor)
  4. 2. Nebezpečně-ostrá střela, (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. V pozdní podjeseni. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V temnu (Otokar Fischer)
  7. VŽDY TOUHU PO ŠTĚSTÍ... (Bohdan Kaminský)
  8. NOVÉ LÁSCE. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  9. MILUJI ŽALY. (Arnošt Ráž)
  10. Nuzák šílenec. (Alexandr Balcárek)