Moře – Maria.

Xaver Dvořák

Tak rád bych pozdravil těch jeho břehů, ty vlny stkvoucí, když se k zemi řítí, les korálů, jak ze dna jemu svítí, kam slunce sestupuje ku noclehu. Když vesel dotknutím ve lodic běhu se zlaté duhy azurem mu vznítí, hněv divoký, jímž hřímá vlnobití a v klidu nesmírnosť a sladkou něhu. Je nepoznám! A přec když stojím v snění před obrazem Tvým, Matko, přemýšleje, pod Tvými ňadry tuším, jak se chvěje kýs oceán tam velký v roznícení, tam břehů dálných nevidím a ke dnu té lásky Boží hloubi – nedohlednu.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

355. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  3. VE VÝŠI. (Sigismund Bouška)
  4. Už mdlím! (Josef Kalus)
  5. SENTIMENTALITA VEČERA. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Písně u jezera. (Eliška Krásnohorská)
  7. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  8. PŘI SLUNCE ZÁPADU. (Emanuel Čenkov)
  9. Antická reminiscence. (Jaroslav Vrchlický)
  10. [Scirocco] (Jiří Mahen)