Klid poledne.

Xaver Dvořák

Ztich skřivan v nebik zemi hluše padnul jak zhaslý meteor; pád v klasů moře, kde květ charpy vadnul, co snivý, modrý zor mu otvírá vždy krůpěj rosy s chvěním jak matka dítě políbením. Jest ticho, jako když se perlí v číši, zní píseň cikady; srp ženců syčet kolem neuslyší, klas padat na řady tak teskně šumět jeho výkřik němý, než k druhým klesne mrtev k zemi! Hle, ženci v dálce mízí pod chatami a zašel poslední: jsou nebe teď a země spolu samy: klid svatý polední! Zem k smrti unavena oddechla si, blíž k srdci tiskne mrtvé klasy. Mlh clona za horami v hloub se slila i mráčků bledý trs, jak matka nebesa se odhalila; hle, sluncebílý prs, zkad života zdroj proudí se a dere: zem otvírá rty tisíceré.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

355. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  2. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Svítící oblaka. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Letní genre. (Alois Škampa)
  5. DOZNĚLA PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  6. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  7. 1. Ráno za chlaďounké rosy (Marie Čacká)
  8. DVOJÍ ŽEŇ. (Emanuel z Čenkova)
  9. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  10. Probuzení (Antonín Sova)