VŠEDNÍ ŽIVOT.

Jaroslav Vrchlický

Tak přes chvíle si pomáháme, jak v životě to právě jde, vždy vůle chce a čin se láme a někdo vždycky trpí zde. Tak po špikách jdem’, stařec Osud by nevzbudil se nevrle a nesem’, jak jsme nesli posud, dál touhu v duši otrlé. Ať padnem’ – někam padnem’ vždycky, buď v nic, buď ženy na ňadra, nebude jiný osud lidský, v sled všecko zoufalá jest hra. V sled všecko jedno, čas vše schvátí, tvou radost i tvé šílení, květ vždy tvé uschne na souvrati a zbude – hrobů mlčení.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

183. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JEN VÝŠ... (František Hais)
  2. Setkání. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TOUHA. (Josef Václav Sládek)
  4. XVI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Nešťastnému nepříteli. (Jaroslav Vrchlický)
  6. My lidé vrahové jsme svého štěstí. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PANÍ LILE NOVÁKOVÉ. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Až srdce své žebrákem tlouci uslyšíš (Josef Holý)
  9. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI LECONTA DE LISLE. (Jaroslav Vrchlický)