PÍSEŇ PRVNÍHO SNĚHU.

Jaroslav Vrchlický

Do jitra z oken jsem vzhled’ a strnul překvapen, sníh na něm ležel kol bílý a svítil v nový den. Jak přes noc stalo se to? Jak tiše na město leh’? Teď s větví směje se, svítí ve samých křišťálech. Však zeleň svěží je pod ním, to přírody jen šprým, by zlákal spící mou píseň tak dlouho v rhytm a rým. A nač jsem nepomýšlel, to zdařilo se v ráz, mně k písni podráždil, zlákal ten sněhu svítící jas. Já zřel v něm úběl tvé šíje i lilie ňader tvých hned z rána – s úsměvem vítám ten první bělostný sníh.

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

80. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rudá záře náhle vstala, ( H. Uden)
  2. None (Antonín Klášterský)
  3. VLAŠTOVKY. (Antonín Klášterský)
  4. ZA DNŮ BŘEZNA DEŠTIVÝCH. (Emanuel Čenkov)
  5. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XIV. V soumraku. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)
  8. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  9. NOČNÍ HOST. (Antonín Klášterský)
  10. Noc na jihu. (Antonín Klášterský)