VLAŠTOVKY.

Antonín Klášterský

Za městem stojí stromy v květu, zeleni šťávné svítí vděk, a v městě vzduch je plný letu křičících hbitých vlaštovek. Tak hledají svůj starý asyl, útulnou střechu, stinný trám, že pryč je vítr, který mrazil, uprchlé nesou štěstí k nám. Já oknem ven se dívám na ně, na jejich mihot, jejich let, co hlava zvolna klesla v dlaně, celý čas zimy myslím zpět. Co vyrostlo, co za čas krátký strženo k zemi od lidí, co vlaštovky, jež přišly zpátky, nového u nás uvidí! Kde domek stával, palác týčí kopule svoje v záře nach, a stará hnízda vlaštovičí roznesl vítr jako prach. A tam v tom domě, tam, kde loni tiskli dva lidé k sobě líc, hle, jak se kolem oken honí, vlaštovkám hledí dítě vstříc. A ony křičí, kolem hrají, že jim tam štěstí pokvete, neb kde dva lidé hnízdo mají, je jisto i to ptáčete.

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

298. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antonín Klášterský)
  2. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XI. Pohostinný klášter jednou přijal (Jaroslav Vrchlický)
  4. JARNÍ FEUILLETON. (Emanuel Čenkov)
  5. PÍSEŇ PRVNÍHO SNĚHU. (Jaroslav Vrchlický)
  6. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  7. DENÍVKA ZLATOOKÁ. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Sonet o vídeňských kosech. (Josef Svatopluk Machar)
  9. 11. XII. 1905. (Vladimír Frída)
  10. NOVÝ DOMOV. (Antonín Klášterský)