V tvém objetí, kdy v drahé oči tvoje

Jaroslav Vrchlický

V tvém objetí, kdy v drahé oči tvoje zrak pohroužen svou celou věčnost hledá, zřím, jak tvá duše bílé křídlo dvoje, jak chtěla by mi odlétnouti, zvedá. Však polibky mé, ty ji táhnou dolů, má objetí ji zpátky rvou v moc temnou, by věrná sestra mojich tuch a bolů dál na všech cestách trnitých šla se mnou. A ona dobrá, čistá holubice si říci dá a zpět se vrací k žití, ji v nachu zřím, jenž zbarví tvoje líce, jímž pod polibky mými tvá pleť svítí. A líbaje tě šeptám: Rajský ptáčku, máš času dost v pouť světy přetajemnou, pojď, haluz těchy snes mi ve zobáčku, dál na všech cestách trnitých buď se mnou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

339. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Fialky. (Adolf Heyduk)
  2. Procházkou. (Adolf Brabec)
  3. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  4. ŽÁRLIVOST (Otokar Fischer)
  5. VEČERY. (Herma Pilbauerová)
  6. Jak z motýla křídel hedbávných (Otakar Auředníček)
  7. Vstup. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Mráz. (Xaver Dvořák)
  9. Fialky na hrobě mých dětí. (Adolf Heyduk)
  10. VII. VZPOMÍNKY. (Josef Kuchař)