Vstup.

Jaroslav Vrchlický

Z domácí půdy hrst lučního kvítí, jak hvozdy pěstí je i rodná stráň, zda rosa nevyschne, jež na něm svítí, než podá vám je chvějící se dlaň? Čím srdce lkalo, co mi pěla tucha, čím k letu vzpjal se, bílý motýl, cit, zda nevyzní jak známá frase hluchá, kov známý v kadlub verše pracně vlit? Dost možná, co mně posud v snění zdá se, že čerstvý květ v mé teplé ruce dlí, co jeho cítím dech, zřím barvu v jase, že herbáře jen odlesk juž to mdlý. A přece vím to: V tvůrčí chvíli oné to znělo v ňadrech jako v úlu roj, já chvíli šťastný byl v té tísni vonné, já odvahy měl do práce i v boj. Mlh závojem, v němž naše žití skryto, já viděl pláti zóru lepších dnů, kde zdupán lán – mně vlnilo se žito, kde poušť – já slyšel ševel pramenů. Nad rodnou lichou i hor na úbočí i dumnou toulkou v ruchu pražských měst, ač mlha v srdce kladla se i oči, já s důvěrou zřel toto kvítí kvést. Tak trhal jsem je, tak je skládám v kytku, ač teskno u nás jako pod mrakem; váš stejný cit sleť ptákem na mou snítku, a suchá oživne hned zázrakem. Já pouze jedné jsem si vědom viny, a tu si chovám v srdci jako skvost: Já světlo hledám, kde se mračí stíny, já v svojí vlasti věřím budoucnost! A touto vírou, z níž jen pučí skutky, jak zvon se rozhoupá mé písně hlas, přes naši tíseň, spory, vřavu, smutky i svadlé to mé kvítí zaplá zas!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

213. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  2. SVÉ ŽENĚ. (Bohuslav Květ)
  3. Drobty. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VII. VZPOMÍNKY. (Josef Kuchař)
  5. Píseň zedníkova. (Antonín Klášterský)
  6. Bílý bez. (Jaroslav Vrchlický)
  7. TAJEMNÉ ZRAKY. (Xaver Dvořák)
  8. SONET SVATEBNÍ. (Antonín Klášterský)
  9. JARNÍ KVĚTY. (Antonín Jaroslav Klose)
  10. Je-li možno? (František Táborský)